Zažít dovolenou ve fjordech, obklopeni vodopády a nádhernou přírodou byl náš prázdninový plán. Ani moment jsme neváhali, jakou podobu cestování zvolíme. Vždyť se jedná o Mekku elektromobility. Naše ID.3 to bezpochyby zvládne a 3 týdny by měly stačit. A jak jsme zvládli naši cestu Norskem s elektromibilem?
Zažít dovolenou ve fjordech, obklopeni vodopády a nádhernou přírodou byl náš prázdninový plán. Ani moment jsme neváhali, jakou podobu cestování zvolíme. Vždyť se jedná o Mekku elektromobility. Naše ID.3 to bezpochyby zvládne a 3 týdny by měly stačit.
Nebylo moc času na kvalitní přípravu, ale něco málo jsme odladili. Především jsme nestihli přesněji stanovit trasu a s ubytováním jsme si nelámali hlavu. Vždyť je to země orientovaná na turistiku, tak co…Vzali jsme stan jako nouzové řešení. A ještě, že jsme to udělali.
Nechali jsme se inspirovat webovými stránkami JIŽNÍ NORSKO. Velmi pěkně připravený itinerář s interaktivní mapou. Víceméně jsme ho dodrželi, jen jsme jeli opačným směrem. V každém případě ho mohu doporučit.
TRASA: přes Německo a Braniborská jezera do polského Swinoujscie a odsud trajektem do Telleborgu a odsud směr Oslo, Trondheim a po fjordech dolů do Kristiansandu. Lodí do dánského Hirtshals a Německem zpět domů.
Dlužno podotknout, že druhou polovinu jsme jaksi vůbec neplánovali, ani neměli koupený trajekt zpět. Z velké části záměrně, protože jsme měli slušnou časovou dotaci a chtěli jsme být flexibilní s ohledem na počasí.
Tedy, jak se na lopatu sedá?
Začneme mýtem a placenými úseky. Němec ani Polák nechce za dálnice nic. Švédsko a Norsko vybírá za kdeco, dálnice, vjezdy do města, mosty, tunely a v neposlední řadě trajekty, kterých v druhé části cesty nebylo málo. To vše pokryje pod zrcátkem nalepená krabička velikosti zápalek AUTO PASS, která vše načítá. Člověk, který nám s tímto velmi důležitým prvkem cestování pomohl se jmenuje Michal Holý z Norge.cz. Navíc o nás celou cestu věděl a velmi ochotně saturoval v tu dobu potřebnými informacemi. Nakonec vykouzlil i zpáteční trajekt a to 3 dny před odjezdem za super cenu. Tedy velmi doporučuji. Na vyúčtování cesty ještě nevidím. Píši tento článek z místa spolujezdce, moje milá nás pr
otahuje Německem, takže ideální čas. Celkové ceně prý hodně pomáhá právě elektromobil, který má nejvýraznější úlevu na vjezdech do měst, pak na placených cestách, nejméně prý šetřím na trajektech. No, uvidíme. V každém případě se poplatek panu Holému velmi vyplatil, minimálně v pohodlném a bezchybném provedení. Občas se stalo, že pán na trajektu, který skenoval SPZky chvíli bádal nad naší českou začínající EL, ale nakonec vždy zahlásil OK. Asi jsme jejich čtečky trochu mátli, v Norsku totiž všechna elektroauta začínají na E, např. EE, ED, EL atd. Zajímavé je, že hybridy nemají v Norsku žádné zvýhodnění a jejich SPZ začínají jako u nás regionálním přiřazením. Na cestě zpět Dánskem opět dálnice bez poplatku.
Dobíjení auta
Vycházel jsem z modelu v Čechách, kde musíte mít kontrakt s dodavatelem energie na dobíjecích stanicích a mít buď RIFID kartu, čip, nebo nainstalovanou appku, která přes QR kód stanici otevře. Bohužel se mi z Čech nepodařilo zjistit nějakého běžného distributora v Norsku a zajistit si přístupy. Na dodavatele energie gratis ( jako např. Kaufland v Německu, nebo Lidl jsem se nechtěl spoléhat. ) Na webu žádné informace tohoto druhu nejsou, nebo jsem nebyl dost trpělivý. Těsně před odjezdem už ve stresu, že to budeme muset řešit vše až na místě, se mi povedlo nakontaktovat se opět přes pana Holého na kolegu elektromobilistu, který mi napověděl, že stačí mít plný účet u Charge Map ( nestačí appka ) a nechat si zaslat RIFID kartu, která „otevře“ ty stanice, které má Charge Map pod kontraktem. Karta mi bohužel ani po týdnu nedošla ( přišla za 3 týdny ) a tak jsem narychlo jel za jiným elektromobilistou do Hradce, který mi půjčil svou, jen jsme upravili platební podmínky na náš euro účet.
LIDL
Náš velmi oblíbený partner pro rychlé DC dobíjení v Čechách za nic funguje i v Německu a Polsku. ( Právě provádím poslední korekce a doplňuji: po návratu je Lidl také za kačky a to ještě velmi nešťastně s jištěním, které Vám blokuje další peníze ).Takže jsme se posunovali od Lidlu k Lidlu. Metodika jednoduchá: nečekali jsme, až budeme na dně, ale doplňovali jsme kdekoliv jsme jeli kolem a buď byla volná, nebo auto před námi bylo skoro nabité. Tahle sranda metoda nás odvezla za nulu až do Švédska bez většího čekání na dobíječkách. Přes vyznačení na Charge Map však LIDL neposkytuje zdarma ani ve Švédsku, ani v Norsku, ani v Dánsku. Přesněji: v těchto zemích nedobijete zadarmo nikde. Je to logické, když směrem k severu zjevně procento elektroaut na silnicích rostlo až k poměru 1:1 (v Oslu). To pak prostě nabíjení zdarma nedává smysl. Ještě k Lidlu: na zpáteční cestě Německem - nabíječku otevřete aplikací LIDL plus, jaké překvapení nás však čekalo, když jsme dokončili nákup, naložili ho do auta a píp a konec zvonec. Jinými slovy, systém na pokladně odpočítal 5 minut (asi ) a stanici vypnul. Nevíme, jak by se choval, pokud by k nákupu a načtení appky na pokladně nedošlo. Taktéž jsme v Německém Lidlu zažili zjevně snížený výkon DC dobíjení. Jednou na nepřijatelných 13 kWh, podruhé na přijatelných 30 kWh.
IONITY
Tyhle drahé hyperchargery ( 8,5 NOK za kWh ) nám pomáhali do té doby, než jsem zjistil, že jejich pokrytí není v Norsku bůhvíjaké a naše ID.3 stejně hltala max 75 kWh z např. 350 kWh. Navíc IONITY jde cestou výrazných slev na kWh pro zákazníky s paušálem, takže skoro vždy jsme nějakých pár minut čekali, až někdo uvolní stojan. Nikdy ne přes 15-20 min., protože to krmí auta rychle a stojanů bylo vždy na místě 4 – 10. Také to byla ale víceméně jediná zkušenost, kde byla pravděpodobnost nějakého minimálního čekání. Stojany nám otevírala modrá karta navázaná na aplikaci Charge Map. Upozorňuji ale, že tento systém je značně nepřesný a nedá se na něj spolehnout. Např. v Trondheimu měl mít Charge Map pod kontraktem 3 místa a ani jedno na kartu nereagovalo. Když jde z tenkých do úzkých musí i takový oportunista moderních technologií vzít brýle na čtení a vyzbrojit se trpělivostí. Vyhodnotil jsem, že kromě Tesláckých stojanů, kterých bylo všude mraky a víceméně všechny volné, se opakují distributoři: Circle K, MER a Charge365.
Circle K
Circle K provozuje i benzinky ( asi největší pokrytí ) a na každé benzince najdete minimálně jeden stojan. Bohužel stejně jako např. Kaufland v Německu není možné stáhnout appku na českém Apple Storu, museli byste mít místní SIM kartu v telefonu. Na chip nedosáhnete, nemáte norskou adresu a do Čech by to došlo asi s vyšším shippingem. Tedy neúspěch.
MER
MER je další velmi rozšířená síť. Byl jsem velmi překvapen jak je systém přihlášení flexibilní,srozumitelný a přehledný. Jednoznačně doporučuji, síť pokrytí je hustá ( snad každé městečko má stojan ). Systém Vás přivede až k nabíječce, dá Vám info o obsazenosti stojanu, přihlašujete se na 2 kliky a tradááá už to hučí. Navíc v appce vidíte historii nabíjení, přesné ceny za kWh ( 6,5 NOK za kWh u DC, 3,5 NOK za AC ) a vyúčtování. Tedy úspěch.
Charge 365
Charge 365 se s Vámi jako některé weby, např. na kempy nebaví jinak, než norsky. Provozují pomalé dobíječky, ale mají velmi husté pokrytí ve městech. Ideální zaparkovat ve městě zadarmo a jít si město prohlédnout. Bohužel appka vyžadovala norskou předvolbu telefonního čísla a nepustila mě dál. Pak mi napsali na mou sžíravou otázku, jestli jsem jako cizinec zákazník, že jasně. Jen dejte za norskou předvolbu posledních 8 číslic Vašeho čísla. No, pecka – takové trochu české řešení. Tedy neúspěch, ale s touto znalostí bych si appku nainstaloval a využíval právě na místech, kde vím, že strávím více času. Tento systém umožňuje i platbu SMSkou, ale zase jen na norská čísla.
Obecně: v Norsku žádné potíže s veřejným nabíjení nejsou ! Stojany vesměs zejí prázdnotou, najdete je na každém kroku, někdy i celé „lesy“ dobíječek. Žádné nepřehledné spleti kabelů ve městech, jak jsem na webu našel hysterické články, se nekonají. Elektromobilita je v Norsku normální a zvládnutý způsob přepravy. Ve městech dosahuje 50%t, na baterky jezdí dodávky, autobusy, trajekty, skútry i pár motorek jsme viděli. Čím jste dál od města, tím se poměr snižuje, ale není možné nevidět elektroauto na silnicích i daleko na venkově. Na své cestě jsme potkávali nejčastěji Tesly, vesměs jen norská auta. Trochu Němce a jediného Čecha.
Trajekty a placené úseky
Tak elegantně a rychle zvládnutou přepravu přes vodu nikde jinde nezažijete. Přijíždíte před trajekt do číslicemi označených pruhů, do trajektu Vás personál velmi rychle naskládá a už se jede. Teprve na palubě Vás obsluha naskenuje, tedy SPZku a váš AUTO PASS částku odečte. Trajekt jede velmi tiše a velmi rychle. Na palubě nechybí čisté WC, ani možnost si dát kávu. Tedy jestli to vůbec stihnete, přesun trvá jen několik málo minut. O placených úsecích Vás informují návěstidla nad vozovkou s uvedenou částkou v norských korunách.
Ubytování
Jeli jsme tzv. na blind a rychle jsme zjistili, že takhle ne. Stan jsme vezli jen pro dobré počasí, ale nakonec jsme ho vytahovali, když jsme nenašli žádné ubytovadlo za přijatelné peníze. Dvě noci před už nějaký slušný výběr umožňovaly.
Ceny: Vyhledávali jsme 2 lůžkové ubytování na 1 noc, tedy bez nějakých zvláštních nároků. Vyhýbali jsme se hostelům a ubytovadlům nad 120 EURO za noc. Tzv. HYTTE, tedy chatky v kempech byly za 40 – 70 EURO, ale někdy to bylo s čistotou a funkčností všelijaké. Uspořádání:2 palandy je nejběžnější. Většinou šlo vystrčit z okna nabíjecí kabel na 230V a přidanou hodnotou bylo ráno plně nabité auto. V některých kempech na to ale už přišli a cedule v recepci byla jednoznačná: ZÁKAZ NABÍJENÍ AUT Z CHATEK. Využívali jsme portály Booking a AIRBNB. Občas jsme našli kemp na Google map, ale přestup na jejich webové stránky byla konečná. Jiný jazyk, než norština, či on line rezervační systém je velmi vzácná věc. Také appka CAMP.NO je k ničemu. Kempů je podél cest mnohem více, ale šance, že uspějete: tedy HYTTE za dobrou cenu v dobré kvalitě je věc velké náhody. Takže po večeři zasednout a hledat a plánovat….
Turistické cíle
Tohle nebudu rozvádět, je to natolik fantastické, že si určitě každý vybere. Jeli jsme vyzkoušenou trasu a měli štěstí na počasí. Dokázali jsme si hezká místa podržet na 2 noci a nebáli se improvizovat. Nic jiného ani nemohu doporučit.
Výhody a nevýhody cestování elektromobilem v Norsku
+ jiný způsob cestování
+ elektromobily jsou ve srovnání s klasickými osobáky mnohem levnější na provoz
+ nabíjecí stanice jsou doslova na každém kroku
+ úlevy na mýtu
- nevýhody jsou v Norsku zcela smazány
- v ČR přece jen musíte uvažovat kam jedete a kolik ujedete kvůli malé hostotě nabíjecích stanic