Asi každý turista už jednou slyšel o nejsevernějším místu Evropy, případně se ho pokoušel navštívit. Nordkapp má ale v Norsku i svého západního dvojníka. Není sice tak známý, ale zato je blíž, jeho vrchol je vyšší, návštěva levnější a turisty na něm nebudete tolik obklopeni. Láká vás k zastávce? Pak si na mapě najděte poloostrov Stad v regionu Sogn og Fjordane na západním pobřeží. Právě tam objevíte Vestkapp. Je to zapomenutý kraj, kam "civilizace" proniká jen těžko. Na celém poloostrově žije jen něco přes 1000 obyvatel, z toho 400 ve středisku Leikanger. Stadlandet láká nejen turisty, ale i surfaře. Každoročně se tu setkávají milovníci vln na říjnovém festivalu. Přečtěte si, proč si Vestkapp zařadit do itineráře.
Vestkapp - Kjerringa
Zatímco Nordkapp leží 307 metrů nad hladinou moře, na nejzápadnější cíp Norska se musíte vydrápat o necelé dvě stovky metrů výše. Námaha to ale není velká. Do výšky 497 metrů vás dovede úzká asfaltka, tedy na vrchol hory Kjerringa. Z velkého parkoviště je to už jen pár kroků do chaty Vestkapphuset, kterou jako rodinný podnik provozuje rodina Kvernerviků. Vestkapp nabídne rozhled na širý oceán, ovšem pouze pokud je dobré počasí. O tom tu vědí své, proto často vezmete za vděk pohledem nebo fotografiemi, které si můžete prohlédnout či zakoupit.
Cesta na Vestkapp by už měla být přístupná zdarma. Dříve se platil poplatek 45 NOK za osobu. V ceně je parkování byla i možnost fotografování.
Chata se otevírá jen v letní sezóně od 1. června do 31. srpna. Za rok tudy projde kolem 30.000 lidí.
Stad - už Vikingům byl nebezpečný
Vestkapp, celý Stad a počasí. To je trio, které v Norsku hraje důležitější roli. Nemá jen funkci bodu, kam se dají nasměrovat turisté. Velí tady matka příroda. Změny počasí jsou tu rychlejší, než kdekoliv jinde. Moře v okolí Vestkappu je známé svými proudy, které už několik desítek lodí navedlo na nebezpečná skaliska místního pobřeží. O tom věděli už dávní obyvatelé i mořeplavci. Proto se nepokoušeli poloostrov obeplout, ale přenášeli své lodi přes průsmyk v nejnižší části poloostrova. Uprostřed Stadu tak najdeme legendární místo Dragseidet. Jeho jméno pochází z vikingské doby, kdy se tu obávanému mysu námořnící vyhýhali tím, že své lodi tahali ručně přes průsmyk. Z Leikangeru do Drage je to přes kopec jen pár kilometrů a zároveň to byla nejjednodušší cesta, jak překonat nebezpečné vody u Veskappu. Dragseidet je od roku 997 svatým místem, na kterém se tyčí nepřehlédnutelný vysoký kříž. Křesťané se sem sjíždějí každoročně, protože na tomto místě v roce 997 předvolal král Olav Tryggvason všechny velkostatkáře od Sogn po Romsdalen do diskuse. Král tu šířil křesťanství, a protože disponoval silnou armádou, tak ho obyvatelé ve strachu poslechli a lidé z okolí se stali křesťany.
Válečný i surfařský Ervik
Až pojedete na Vestkapp, tak si nezapomeňte udělat odbočku do dalších krásných zákoutí poloostrova Stad. Hoddevik a Ervik jsou dvě zapadlé vesničky na pobřeží. Právě ty ale mají ve svém kalendáři červeně označené milovníci surfařského prkna. Popravdě, jen těžko se tu zbavíte dojmu, že jste stále v Norsku. Okolní písčité pláže a dlouhá široká zátoka připomíná všechno jiné, než sever Evropy. V každou roční dobu tu potkáte nějakého šílence na prkně, jak čeká na svou vlnu. Speciální komunitní stránky surfařů informují o aktuální situaci, výšce vln a předpovědi počasí pro následující dny. Nejvíc surfařů tu najdete v říjnu na tradičním festivalu.
{youtube}Er0KBek6e_Q{/youtube}
Po válečných stopách
Zapadlá místa Stadu mají i svou bohatou historii. Ervik, ležící na jižním úpatí hory Kjerringa, se stal svědkem jedné historické události. Za 2. světové války tu chybně navedená bomba britských pilotů zasáhla pobřežní expresní loď D/S "Sancta Svithun". Místní lidé z obce Ervik se tehdy statečně vrhli do svých lodí a v bouři jeli na pomoc přeživším z bombardované lodi. Zvon z lodi Sanct Svithun dodnes visí v kapli na pobřeží. 2. světová válka zanechala na Stadu spoustu stop, jako například zbytky německých pevností, které vystavěli východoevropští zajatci.
Honningsvåg - konec světa?
Jestli by se dělal anketa o nejzapadlejší místo v Norsku, pak by se do finále určitě dostal Honningsvåg. Nehostinné místo, kde se před rozbouřeným mořem uschovává pár domorodců a zvířat. Při příjezdu vás přivítají všudypřítomné kozy. Dejte pozor, ať je nesrazíte třeba i v úzkých tunelech a průjezdech při klesání do vesnice. Celou vísku projedete za pár vteřin, jestliže vás nezdrží dva domorodci, kteří se potkali na úzké silnici a chtějí si pár minut popovídat. Pak ale dorazíte k poslednímu domu, kde silnička končí. Jeden zvědavý pohled dalšího obyvatele napoví, že už jste asi na soukromém pozemku. Takže se po povinné fotografii minimajáku zase otočíte a frčíte zpátky do vnitrozemí. Ale i tahle atmosféra zapadlého Honningsvågu se musí zažít.
Vize pro poloostrov Stad
Bezpečnější provoz pro všech skoro 18 000 lodí, které každoročně kolem Vestkappu proplují má vyřešit gigantický projekt tunelu pro lodě. První plány na jeho zbudování se dokonce objevily už před více než 100 lety. Jeho parametry jsou ale v porovnání s dneškem legrační. Současní akrchitekti a geologové chtějí prorazit tunel s plavební výškou 33 metrů, šířkou 21,5 metrů a hloubkou 12 metrů. Tunel pro lodě by měl vést nejuzším místem mezi vesnicemi Kjødepollen a Moldefjorden. Myšlenka na jeho zbudování je stále živá, ale vše je otázkou peněz. Předpokládaná cena je přes 1,7 miliardy norských korun (asi 5 miliard Kč).
AKTUÁLNĚ: Podle nové studie rozvoje dopravy by se "Stadskipstunnel" měl začít stavět v roce 2018. Stavby by měla trvat cca 4 roky.
Meteorologický mezník
Zákoutí poloostrova Stad stojí za prozkoumání. Pro Nory je to významné místo i z čistě praktického hlediska. Meteorologické předpovědi počasí v radiu a TV totiž uvádí počasí vždy před a za Stadem. Většinou je úplně jiné. Proměnu počasí si pak můžete na vlastní kůži vyzkoušet třeba při přejezdu z Leikangeru do Drage. Zatímco na severní straně svítí sluníčko, jižní Drage se topí v mlze. A opačně. Tak šťastnou cestu na Stad a Vestkapp!