Telemarkem na lodi i na kole

Od moře až k náhorní plošině Hardangervidda na jihu Norska se rozkládá krásný a divoký kraj Telemark. Toto slovo, psané s malým začátečním písmenem, proniklo i k nám. Z vesničky Øverbø pocházel Sondre Norheim, jeden z pionýrů lyžování. Vynalezl vázání, které umožnilo lyžaři lépe lyže ovládat, i nový styl, elegantní postoj s pokrčenou nohou předsunutou dopředu, pro který se podle místa vzniku vžilo pojmenování telemark.

Telemarkskanalen

Krajem v srdci Norska prochází Telemarský kanál, který dnes láká hlavně vodáky a cyklisty. Původně toto vodní dílo sloužilo dopravě lidí, zboží a především dřeva z hustě zalesněné vnitrozemské oblasti Telemarku do fjordu Langesund a odtud po moři do dalších přístavů na jižním a západním pobřeží Norska. V roce 1861 byla dokončena první část této vodní cesty, která spojila přímořské město Skien s jezerem Norsjø. K překonání patnáctimetrového výškového rozdílu postačily dvě plavební komory. Kanál výrazně přispěl k rozvoji dřevařského průmyslu v této části Norska. Od roku 1887 pak na 500 dělníků pracovalo pět let na vyhloubení druhé části kanálu, která od města Ulefoss na západním břehu Norsjø propojila jezera Flåvatn, Kviteseidvatnet a Bandak v nadmořské výšce 72 m. Tato etapa zahrnovala vybudování šestnácti zdymadel. Vznikl tak Telemarkskanalen, 105 km dlouhá vodní cesta, která spojila moře s městečkem Dalen ležícím na západním okraji jezera Bandak. Když byl v roce 1892 otevřen, zbytek Evropy ho nazval osmým divem světa. Úctyhodným technickým zařízením je především největší schodišťové zdymadlo ve Vrangfossu, na němž lodě v pěti stupních překonávají výškový rozdíl 23 m. Zdrží se přitom celou jednu hodinu. Tříkomorová zdymadla jsou v Løveidu a Ulefossu. Pozoruhodné je, že téměř celé vodní dílo je v původním stavu, ať již jde o kamenné zdi plavebních komor, obrovská vrata a dokonce i ovládací mechanismy. Pouze narušené staré kamenné hráze v Lunde a Kjeldalu byly před dvaceti lety nahrazeny novými. Dříví se Telemarským kanálem přestalo plavit v sedmdesátých letech minulého století, osobní lodní doprava ale funguje dodnes a slouží hlavně turistům. Za unikátní technickou památkou dnes přijíždějí z celého světa. Plavba z přímořského města Skien až do Dalenu v nitru hor trvá podle jízdního řádu deset hodin. Dopravu na kanálu zajišťují čtyři lodě, mezi nimiž je královnou Victoria, jež po hladině telemarských jezer a průplavů proplula od roku 1882 již nesčíslněkrát a stále spolehlivě slouží svým pasažérům. V letní sezoně si turisté mohou vybrat, zda stráví na její palubě dvě hodiny, nebo si projedou celou trasu. V každém případě je čeká jedinečná cesta venkovskou krajinou, pod strmými skalními stěnami, po jezerech i v tunelech stromů lemujících kanál. Zpestřuje jim ji značný počet dalších původních staveb, spojených s provozem kanálu, strážních budek a domků lidí, kteří zdymadla obsluhovali a hlídali. Ve Vrangfossu je to navíc stará kovárna, dodnes využitelná. Turisté také cestují po vodě v obytných člunech nebo na jachtách, mohou si také půjčit kanoe a kajaky.

Cyklisté vítáni

Telemarský kanál je i rájem cyklistů. Vybrat si mohou z několika tras, jež vedou po břehu kanálu, procházejí jehličnatými lesy kolem jezer i mezi loukami, na nichž stojí zemědělské usedlosti. Vyjížďku přitom mohou kombinovat s výletem lodí, která přepravuje i kola. Ve snadno dosažitelné vzdálenosti od kanálu se nachází spousta dalších zajímavých míst. Morgedal je kolébkou lyžování, v Skienu se narodil dramatik a básník Henrik Ibsen, šlechtické sídlo v Ulefossu je považováno za významnou ukázku norské neoklasicistní architektury a pozoruhodnou stavbou je i pohádkově vyhlížející Hotel Dalen, zdobený draky a věžičkami.

Autor: Jaroslav Skalický

Vyšlo v časopise Země světa - Norsko 2

Norsko 2 přináší ještě tyto články: Stavkirke Lofoty – ochutnávka severské exotiky, Ona, Odvážné projekty, Hanzovní Bergen, Lodě z Bygdøy, Legenda zvaná Holmenkollen, Norský poklad, Hurtigruten, Ostrov posledního Vikinga, Půvab norské riviéry, Opera v Oslu, Svetry z Dale, Karavanem po Norsku, Flåmsbana. 
Časopis si můžete zakoupit v našem internetovém obchodě Norskysvetr.cz. 
Další články o Norsku najdete on-line na stránkách časopisu Země světa.