Souostroví mezi 74. a 81. stupněm severní šířky s neposkvrněnou přírodou - lední medvědi, hory, ledovce, tundra, sobi, polární lišky. Špicberky se nachází 640 km severně od norské pevniny a jen 1300 km od severního pólu.
Východištěm všech organizovaných výletů a túr je Longyearbyen - hlavní "město" souostroví. Nejkrásnějším zážitkem je Magdalenenfjord na západě, navštívit lze také někdejší hornické městečko Ny-Ålesund, kde dnes sídlí několik vědecko-výzkumných institucí. Městečka Barentsburg a Svea jsou obývána ruskou hornickou komunitou. Celková populace souostroví činí jen asi 3000 obyvatel.
Roku 1596 holandský objevitel Willem Barents pojmenoval hlavní ostrov Spitzbergen, což v překladu znamená špičaté hory. 1899 zde byla nalezena ložiska uhlí, první důl otevřeli o sedm let později američané a roku 1916 jej postoupili Norsku. Roku 1920 se Špicberky staly norským územím. Ostrovy měly zůstat demilitarizovanou zónou, ale za druhé světové války Němci místní uhelné doly vybombardovali.
Příjezd: 90 min. letadlem z Tromsø. Další přímé lety z Osla, Trondheimu, Bergenu, Alty a Hammerfestu. Lety se uskutečňuují zhruba 4x až 5x týdně. Pokud se rozhodnete se na ostrovy vypravit, ještě než si rezervujete letenku, musíte si také domluvit ubytování v Longyearbyenu a je dobré si zamluvit i místo v jedné z organizovaných výprav.
Možnosti vyžití: turistika, horolezectví, jízda na kajaku, sněžné skútry, přechod ledovce, výlet na lodi, sportovní speleologie v ledu,...