Norsko se pravidelně umisťuje na žebříčku nejlepších zemí pro život, ale je jedna věc, ve které Norové zaostávají za světem. Dálnice. Po království se sice vine 92.000 km silnic, ale kvůli složitému horskému terénu je jen pár desítek z nich v podobě silnice rozdělené středovým pásem a dvěma pruhy v každém směru. V Norsku také poznáte zásadní rozdíl mezi dálnicí a komunikací značenou u nás jako "silnice pro motorová vozidla". V norských podmínkách může jít o širší dvouproudou silnici s mimoúrovňovými křižovatkami, připojovacími a stoupacími pruhy. Podobná teď vede třeba do Lillehammeru, ale i ona známá E6 se postupně rozšiřuje na parametry dálnice. Kde všude se v Norsku staví nové silnice? A kde už za pár měsíců bude nový tunel nebo most?
Rozvoj silniční sítě
Historie silničního stavitelství v Norsku je poznamenána hlavně složitým terénem, kterým se silničky proplétají. Za pomalým rozvojem silniční sítě se zasloužil i odpor politiků ve 20. a 30. letech 20. století, kteří bojovali proti rozšíření automobilismu v Norsku. Prioritu tehdy hrála lodní doprava. Až rozmach silničního stavitelství v Dánsku a Švédsku přiměl i norské politiky přehodnotit plány. Od roku 1931 dostaly norské silnice svá přízviska, jako třeba naše "okresní" a "státní". Rozdělení na riksvei, fylkesvei a bygdevei (později kommunalvei) odpovídá přidělení správy nad jednotlivými komunikacemi mezi stát, kraj a obec. Nejdůležitější tahy pak nesou označení "evropská" - europavei.
První dálniční úsek postavili Norové v roce 1964. Do konce století pak přibylo jen několik desítek nových kilometrů. Od roku 2006 jde díky tzv. "Národnímu dopravnímu plánu" více peněz do výstavby silniční sítě. Do roku 2019 se počítá s desítkami staveb a proinvestování stovek miliard norských korun. Plán se postupně mění v masivní výstavbu nových nebo přestavbu stávajících úseků.
Norskem po E6
Neznámější norskou silnicí je E6, která se jako had táhne celým Norskem v délce 2628 kilometrů. Začíná už na Švédském území v Malmö a jestli z ní řidič někde nesjede, dovede ho až k hranici s Ruskem ve Storskogu u Kirkenes. Zatím co švédská část už téměř celá vede po klasické dálnici, v Norsku si z ní moc neužijete. Postupně se rozšířila část E6 od hranic k Oslo a v roce 2009 se řidičům otevřely nové kilometry čtyřproudé E6 v úsecích mezi Oslo a Lillehammerem. Postupně by měl rekonstrukcí a rozšířením projít celý úsek od letiště Gardermoen, kde dálnice dlouhou dobu končila, až po známé olympijské město. Stavební část Labbdalen-Skaberud bude zprovozněna v roce 2010, Dal-Minnesund o rok později a Minnesund-Labbdalen v roce 2013. Zbytek trasy je v přípravné fázi. Jinak je norská E6 klasická dvouproudá silnice s maximální povolenou rychlostí 80 km/h mimo obce. Rychlejší jízdu nedovolují ani automatické fotoboxy, které vás při vyšší rychlosti vyfotí. Jestli vás jistá pokuta dostihne až v Česku zatím není 100% jasné, ale netřeba to zkoušet. Cesta Norskem tak ubíhá relativně pomalu. Šanci zastavit a odpočinout si máte každou chvíli. Samozřejmostí jsou vybavená odpočívadla nejen u benzínových stanic, ale i v přírodě. Na severu Norska se nenechte překvapit, když název E6 nese i místy velmi úzká vozovka. V lesích za Oslo si dejte pozor na losy, kteří se nečekaně vynoří z lesa a přecházejí silnici. Ploty kolem hlavního tahu je alespoň usměrňují do označených "losích přechodů". V kraji Finnmark vám pak budou dělat společnost všudypřítomní sobi, kterým se líbí zdržovat provoz na hlavní silnici.
Nová dálnice E18
Na nejosídlenější část Norska připadá i nejvíce kilometrů rychlostních silnic a dálnic. Páteřní komunikací je tu E18 vedoucí z Kristiansandu přes Oslo až na hranice se Švédskem směrem na Stockholm. Rachot stavebních strojů je asi právě tady slyšet nejvíc. Pobřežní cesta E18 se postupně rozšíří na dálnici nebo rychlostní silnici v celé délce. Zatím se projedete po čtyřproudé dálnici od Oslo po Tønsberg. Plánuje se rozšíření úseku Gulli–Langåker, Bommestad–Sky a Langangen–Grimstad. 26. srpna 2009 slavnostně přestřihl král Harald V. pásku na novém spojení Grimstadu s Kristiansandem. Nová část E18 měří přes 38 km a je největším vybudovaným silničním projektem v Norsku za poslední roky. Do konce roku 2010 přibudou asfaltové pásy na E18 ve směru z Oslo ke švédským hranicím směrem na Stockholm. Staví se po částech od Vinterbro po Ørje. Letos by měl být zprovozněn úsek Krosby–Knapstad.
Království tunelů a mostů
Kde jinde se daří tunelářům v pravém slova slyslu, než v zemi, kde mají nejdelší silniční tunel na světě. Na území norského království je už postaveno skoro tisíc tunelů s celkovou délkou 852 km. 73 z nich je delších než 3 km a 28 jich vede pod mořskou hladinou. Mají tu i ten nejdelší na světě - 24,5 km dlouhý Lærdaltunnelen. O svůj titul možná za několik let přijde. Velkolepé plány zahrnují nahrazení trajektů na trase E39 ze Stavangeru do Haugesundu nejdelším podmořským tunelem dlouhým přes 25 km!
Novému komplexu tunelů se nevyhne ani Oslo. Už letos (2010) odvedou Bjørvikatunnelen a Festningstunnelen až 120 000 aut denně projíždějících po nábřeží pod zem. Pro obyvatele Oslo tak bude možné z centra města plynule procházet k pobřeží, které dnes křižuje čtyřproudá silnice.
Nového a rychlejšího spojení by mohl dočkat i Bergen. Už v roce 2006 byl veřejnosti představen plán spojení města s hlavní příjezdovou cestou od západu přes Indre Arna, která teď vede jižním nebo severním obchvatem kolem hor. 8 km dlouhý Arnatunnelen by zkrátil spojení do centra Bergenu až o 15 km. Náklady se pohybují kolem 2 - 2,5 miliard korun. V roce 2011 se zrychlí cesta z Fauske do Bodø v kraji Nordland. Tunel Røvik-Strømsnes už je skoro proražený. Podmořský tunel se kutá i u Tromsø. Spojení Ryaforbindelsen do dvou let nahradí trajektové spojení Vikran – Larseng na silnici 858.
Další disciplínou, ve které Norové vynikají je stavění mostů. Od 70. let jich tu stihli vybudovat přes 22.000! Nejznámější jsou třeba hraniční most se Švédskem Svinesundbrua, most přes průliv v Drammenu (nejdelší v Norsku) nebo mosty spojující ostrovní město Tromsø s pevninou. Nové mosty rostou skoro jako houby po dešti. Rychlejšího spojení se do roku 2014 dočká západonorský Ålesund. Hlavní silnice E136 z Åndalsnes povede po novém mostu Tresfjordbrua. Zkrátí cestu okolo fjordu dlouhou až 40 km. Stavba by měla začít v roce 2011. O dva roky později (2013) dojde ke zprovoznění nejdelšího norského zavěšeného mostu. Svým rozpětím 1310 metrů mezi věžemi bude Hardangerbrua delší než Golden Gate Bridge v San Franciscu. Po uvedení do provozu nahradí frekventovaný trajekt Brimnes - Bruravik na cestě po silnici Rv. 7 do Bergenu.
Na nově postavené úseky jsou Norové hrdí a bez okolků na něm platí mýtné. Správci nového úseku pak sledují jeho splácení a upravují dobu, kdy se za úsek přestane platit. To se týká především nových mostů a tunelů. Cestování po Norsku tak nepatří do zrovna levných položek.