Jazyková škola Federica a Norge.cz připravili pro čtenáře a zájemce o studium norštiny 12 jazykových lekcí norštiny. Jednotlivé lekce vycházejí každý měsíc a obsahují články, slovíčka, gramatiku a cvičení. Každé vydání si můžete stáhnout jako pdf a vyplnit cvičení. Správné odpovědi se dovíte před vydáním další lekce. V našich 12 mini jazykových kurzech se naučíte základům norštiny a třeba vás přesvědčí v tom, že budete dále pokračovat ve studiu. Dnes začínáme s 1. lekcí!
{phocadownload view=file|id=22|text=1. lekce norštiny ke stažení|target=b}
{phocadownload view=file|id=24|text=Správně řešení cvičení si stáhněte zde.|target=b}
Lekce 1
Obsah:
- Dialog
- Slovíčka a výslovnost
- Gramatika
- Cvičení
- Víte, že……?
Dialog:
Jana: Hei!
Ola: Hei!
Jana: Jeg heter Jana. Hva heter du?
Ola: Jeg heter Ola.
Jana: Jeg er fra Tsjekkia. Og du?
Ola: Jeg er norsk. Velkommen til Norge!
Jana: Takk.
Ola: Du snakker godt norsk.
Jana: Ja, jeg snakker litt norsk, men jeg vil lære mer.
{mp3}federica_nahravka_lekce1{/mp3}
Slovíčka a výslovnost:
hei [hæi] – ahoj
jeg [jæi]– já
heter [he:´ter]: infinitiv å hete [he:´te] – jmenovat se
hva [va]- jak, co
er [æ:r]: infinitiv å være [væ:´re] – být
Tsjekkia [tšek:ia] – Česko, Česká republika
fra [fra] - z
og [o] - a
du [dű:] - ty
norsk [noršk] – Nor, norský, norsky
velkommen [velkom:(e)n] – vítej, vítejte
til [til] – v, k, do
Norge [norge]- Norsko
takk [tak:] – děkuji
snakker [sna´k:er] : infinitiv å snakke [sna´k:e] – mluvit
godt [got:]
- dobře
ja [ja] – ano
litt [lit:] - trochu
men [men] – ale
vil [vil] : infinitiv ville [vi´l:e] – chtít
å lære [læ: ´re] – učit se, naučit se
mer [me:r] – více
Gramatika:
Osobní zájmena:
jeg [jæi] – já vi [vi:] - my
du [dű:] – ty dere [de:´re] - vy
han/hun [han/hűn] – on/ona de [di:] – oni
Zájmeno den zastupuje podstatná jména mužského a ženského rod, zájmeno det se používá pro rod střední.
Časování sloves:
Přítomný čas se tvoří koncovkou -r, která se připojí k infinitivu slovesa (existují výjimky). Před infinitivem se většinou píše částice å:
å hete [he:´te]– jeg heter, du heter, han/hun heter, vi heter, dere heter, de heter
å snakke [ sna´k:e] – jeg snakker, du snakker, han/hun snakker, vi snakker, dere snakker, de snakker
å lære [læ: ´re] – jeg lærer, du lærer, han/hun lærer, vi lærer, dere lærer, de lærer
nepravidelné sloveso å være [væ:´re] – jeg er, du er, han/hun er, vi er, dere er, de er
Slovosled:
Norština má pevný slovosled. Na prvním místě stojí podmět, hned za ním přísudek (existují výjimky):
Podmět + sloveso + další větné členy:
Jeg er fra Tsjekkia.
Jeg heter Jana.
Du snakker godt norsk.
Otázka:
Otázky bez tázacích výrazů tvoříme převrácením slovosledu:
Sloveso + podmět + další větné členy:
Heter du Ola?
Snakker du norsk?
Je-li otázka s tázacím výrazem, dáváme ho na začátek:
Hva: Hva heter du?
Cvičení:
Doplňte chybějící slova z úvodního dialogu:
Jana: Hei!
Ola: ……………….!
Jana: Jeg ……………… Jana. ……………… heter du?
Ola: ……………. heter Ola.
Jana: Jeg …………….. fra Tsjekkia. Og …………….?
Ola: Jeg er ………………. Velkommen til ……………...!
Jana: ………………..
Ola: Du …………………… godt norsk.
Jana: Ja, jeg snakker …………………….. norsk, men jeg vil …………………… mer.
Přeložte:
Ahoj. Jmenuji se Jana. Jak se jmenuješ? Jsem Nor. Vítej v Norsku! Díky. Mluvíš dobře norsky. Mluvím trochu norsky, ale chci se naučit víc.
Mluvíš norsky. Mluvíte norsky. Mluví (oni) norsky. Jmenuju se Ola. Jmenují se Ola a Jana. Jana je z České republiky. Učí (ona) se norsky.
{phocadownload view=file|id=22|text=1. lekce norštiny ke stažení|target=b}
{phocadownload view=file|id=24|text=Správně řešení cvičení si stáhněte zde.|target=b}
Víte, že…….?
vExistují dvě oficiální písemné verze norštiny, bokmål a nynorsk. Bokmål vychází z dánské norštiny a byla vytvořena z písemné dánštiny, nynorsk vytvořil Ivar Aasen v 50. letech 19. st. Tato verze norštiny vznikla ze spojení různých dialektů západního Norska. Obě verze norštiny jsou zcela rovnoprávné, více používaný je bokmål , který se i v našich lekcích naučíte. V minulém století se usilovalo o sloučení obou jazykových forem v tzv. samnorsk – „společná norština“. Tyto snahy ale nebyly úspěšné. Norština se vyznačuje velkým množstvím dialektů, kterými se běžně mluví jak na ulici, tak v médiích a oficiálních institucích.
vPozdrav Hei se používá formálně i neformálně. V norštině nevykáme - existuje onikání (De), ovšem jeho používání se v posledních dvaceti letech výrazně omezilo.