Lekce norštiny 4

Jazyková škola Federica a Norge.cz připravili pro čtenáře a zájemce o studium norštiny 12 jazykových lekcí norštiny. Jednotlivé lekce vycházejí každý měsíc a obsahují články, slovíčka, gramatiku a cvičení. Každé vydání si můžete stáhnout jako pdf a vyplnit cvičení. Správné odpovědi se dovíte před vydáním další lekce. V našich 12 mini jazykových kurzech se naučíte základům norštiny a třeba vás přesvědčí v tom, že budete dále pokračovat ve studiu. Duben vám dá znovu zabrat. Čtvrtá lekce přichází.

{phocadownload view=file|id=32|text=4. lekce norštiny ke stažení|target=s}

{phocadownload view=file|id=35|text=Klíč ke cvičením 4. lekce|target=s}

Lekce 4

{mp3}federika-4-slovicka{/mp3}

å koste  -  stát (o ceně)

Gramatika:

Množné číslo podstatných jmen

V neurčitém tvaru množného čísla přidáváme koncovku –(e)r, v určitém tvaru koncovku

-(e)ne:

Neurčitý tvar              Určitý tvar

boller                          bollene

aviser                          avisene

pølser                          pølsene

kroner                         kronene

flasker                         flaskene

poser                           posene

jenter                          jentene                           

Vyjímku tvoří jednoslabičná podstatná jména středního rodu a složeniny, jejichž poslední částí je takové podstatné jméno. V neurčitém tvaru zůstává podstatné jméno v základním tvaru, v určitém t

varu přidáváme koncovku –(e)ne, u některých podstatných jmen -a:

Et brev: neurčitý tvar brev, určitý tvar brevene

Et kjærlighetsbrev: neurčitý tvar kjærlighetsbrev, určitý tvar kjærlighetsbrevene (milostný dopis)

Předmětné tvary osobních zájmen

Každé osobní zájmeno v norštině má tvar předmětný. Ten odpovídá všem českým pádům kromě prvního:

Základní tvar:             Předmětný tvar:

1. 1.meg (mě, mně, mi, mnou)             
2. 2.deg (tě, tobě, ti, tebou)
3. 3.ham (jeho, jemu, ním,...)
4. henne (ji, jí, ní,...)
5. den
   (jeho, toho, tím; ní, ji, jí, tou)              
6. det (jeho, toho, tím; ní, ji, jí, tou)
7. 1.oss (nás, nám,...)
8. 2.dere (vás, vám,...)
9. 3.dem (jich, jim,...)

Ola venter på henne.                        Ola na ni čeká.

De smiler tilbake til ham.  Ony se smějí na něj.

Inverze v oznamovací větě

Pokud oznamovací věta nezačíná podmětem, dochází k inverzi. Sloveso stojí na druhém místě a podmět následuje až za slovesem:

I dag er det lørdag.           Dnes je sobota.

Da tar jeg to pølser.         Tak já si vezmu 2 párky.

Cvičení:

Doplňte chybějí

 cí slova z úvodního dialogu:

Selgeren: Vær så god! ................  ...................  ............  .........................?

Jana: Jeg vil gjerne ha boller.

Selgeren: Hvor mange.............  ...........  .................?

Jana: Tre boller. ...................  ................  .......................ei pølse med brød?

Selgeren: Tjue kroner.

Jana: Da tar jeg to pølser.

Selgeren:................  ........................?

Jana:  Ja, en avis, en flaske So

lo. Har du frimerker?

Selgeren: Ja. Hvor mange trenger du?

Jana: Tre. Jeg skal sende tre brev til Tsjekkia.

Selgeren: ..............  .............  ................?

Jana: Ja, takk. Hvor mye blir det ................  ..............................?

Selgeren: Da blir det  115. Vil du ha en .................................?

Jana: Ja, takk. Ha det bra!

Procvičtě si číslovky:

 

3, 65, 42, 15, 50, 8, 80, 18, 79, 67, 91, 137, 582, 852, 321, 102, 609, 1234, 5732.

 

Vytvořte určitý a neurčitý tvar množného čísla podstatných jmen:

 

Ei pølse, ei flaske, et brev, en bolle, et hus (dům), ei jente, et brød, en avis, en krone.

 

Doplňte předmětné tvary zájmen:

 

1.Jeg smiler tilbake til (hun, han, de). 2. Hun snakker med (du, vi, dere). 3. Ola venter på (jeg, vi, de). 4. De studerer med (du, dere, han). 5. Han forstår ikke (jeg, hun, de).

 

Víte, že…….?

 

vSolo je velice oblíbená norská žlutá limonáda

vNorové v období velikonočního volna rádi čtou, sledují a poslouchají detektivní příběhy (påskekrim). V novinách vycházejí detektivní příběhy s otevřeným koncem a čtenáři mohou hádat, kdo vraždu spáchal, rozhlasové stanice uvádějí detektivní hry atd. Fenomén velikonočních detektivek sahá až do 20. let 20. století, ke spisovatelům Nordahlu Griegovi a Nielsi Liemu, kteří před Velikonocemi 1923 otiskli v deníku Aftenposten pod pseudonymem Jonathan Jervs knihu Bergenstoget plyndret i natt (Vlak do Bergenu dnes v noci přepaden). Kniha vzbudila velký zájem čtenářů - zejména však z důvodu, že se na základě chytře vedené reklamní kampaně mnozí čtenáři domnívali, že vlak do Bergenu byl

skutečně přepaden. „Påskekrim“ se ještě v témže roce stala fenoménem a od té doby si Norové Velikonce bez detektivky neumějí představit.

 

---

 

 {phocadownload view=file|id=32|text=4. lekce norštiny ke stažení|target=s}

{phocadownload view=file|id=35|text=Klíč ke cvičením 4. lekce|target=s}

---