Lekce norštiny 6

Lekce 6

Struktura:

Dialog

Ustálená spojení

Slovíčka

Gramatika

Cvičení

Víte, že……?

Dialog:

Et familiebilde

Jana kommer på besøk til Ola igjen.  På vei ut får hun øye på et gammelt bilde og spør...

Jana:  Hvem er de? Er det familien din?

Ola: Ja, det er det. Det er mormor og morfar sammen med foreldrene mine på en konfirmasjonsfest.

Jana: Er det hjemme hos besteforeldrene dine?

Ola: Ja, det er ute i hagen.

Jana: Er den høye mannen faren din?

Ola:  Ja, det er min far. Til høyre står broren hans med kona si. De er forresten skilt nå.

Jana: Ja, akkurat. Og hvem er det der lenger borte? Hun ser veldig bra ut.

Ola: Hun er en kjent skuespillerinne.

Jana: Sier du det?

Ola: Hun er kjæresten til fetteren min. Hun er veldig vakker.

Jana: Ja, det er hun. Men nå må jeg faktisk gå hjem. Takk for meg.

{mp3}federica6_nahravka{/mp3} 

 

Ustálená spojení:

på vei ut – na cestě ven; cestou ven

å få øye på noe – spatřit něco

til høyre (for) – napravo (od)

Sier du det? – Opravdu? (i ironicky)

å se ut – vypadat

Takk for meg – Děkuji.

Slovíčka:

et familiebilde – rodinná fotografie

 {mp3}federica6_slovicka{/mp3}

Gramatika:

Přivlastňovací zájmena:

Postavení přivlastňovacích zájmen

V norštině může přivlastňovací zájmeno stát před i za podstatným jménem, ke kterému se vztahuje. Pokud stojí přivlastňovací zájmeno před podstatným jménem, je toto podstatné jméno v neurčitém tvaru. Pokud stojí přivlastňovací zájmeno za podstatným jménem, je toto podstatné jméno v určitém tvaru.

-       Přivlastňujeme-li osobám, je v dnešní norštině přirozenější postavení přivlastňovacího zájmena za podstatným jménem (např. hagen min, tannlegen din, moren min)

-       U podstatných jmen ženského rodu se často požívají mužská přivlastňovací zájmena před podstatným jménem (např. min kone místo mi kone, min datter místo mi datter), zatímco za podstatným jménem jsou obvykle obě varianty, boka mi/boken min, datteren min/dattera mi, moren min/mora mi

-       Pozor! Han leser boka si – čte svou knihu; Han leser boka hans – kniha patří někomu jinému – čte jeho knihu

Přivlastňování:

V norštině přivlastňujeme pomocí genitivní koncovky –s (následuje podstatné jméno v neurčitém tvaru) nebo pomocí předložky til (předchází podstatné jméno v určitém tvaru):

Janas bror/broren til Jana – Janin bratr, bratr Jany

kjæresten til fetteren min/ min fetters kjæreste – bratrancova přítelkyně, přítelkyně bratrance

Přídavná jména:

Přídavné jméno přibírá koncovku podstatného jména, které rozvíjí. Přídavná jména středního rodu přibírají obvykle koncovku –t, v množném čísle koncovku –e (výjimky probereme v jedné z následujících lekcí).

Příklady:

Mannen er høy.

Kjæresten hans er vakker.

Bildet er gammelt.

Jentene er pene.

Cvičení:

Doplňte chybějící slova z úvodního dialogu:

Jana:  Hvem er de? Er det familien ...........?

Ola: Ja, det er det. Det er mormor og morfar .................... ........ foreldrene mine på en konfirmasjonsfest.

Jana: Er det hjemme hos besteforeldrene dine?

Ola: Ja, det er ......... i hagen.

Jana: Er den .................... mannen faren din?

Ola:  Ja, det er .............. far. Til ................... står broren hans med kona ............. De er forresten ..................... nå.

Jana: Ja, ....................... Og hvem er det der lenger borte? Hun ser veldig bra ...........

Ola: Hun er en .................. skuespillerinne.

Jana: .................... ........... ..................?

Ola: Hun er kjæresten til fetteren min. Hun er veldig ...................

Jana: Ja, det er hun. Men nå må jeg faktisk gå hjem. ................... ........... .....................

Každé z uvedených podstatných jmen spojujte s příslušnými přivlastňovacími zájmeny (určitý i neurčitý tvar):

en bror (min, vår, deres), ei kone (hans), en hage (hennes, din, min), et kort (hans, vår, deres)

Doplňte přídavné jméno:

mannen er (høy), kona hans er (vakker), glasset er (stor), bildet er (gammel), jentene er (pen), universitetet er (stor), studenten er (flink), studentene er (flink), leilighetene er (fin), filmen er (interessant), filmsamlinga er (stor), pølsa er (god), brødet er (gammel), flaska er (full – plný), posene er (fin)

Přivlastňujte uvedeným osobám:

Vzor: Jana, bror – Janas bror, broren til Jana

1.Ola, mor 2. Elin, kjæreste 3. Mannen, avis 4. Studenten, glass 5. Familien, hus 6. Søsteren, fleske 7. Halvor, familie 8. Broren, pølse 9. Eva, pose 10. Far, bilde

Přeložte:

To je tvoje rodina? Ano, je. Je to můj bratr se svojí manželkou. Ten vysoký muž je můj bratranec. Moje žena je krásná. Jdu na návštěvu ke svým prarodičům. Jejich syn je student. Děkuji!

 Jeho byt je pěkný. Naše sbírka filmů je velká. Film je zajímavý. Párky jsou dobré. Sklenice je velká. Fotka je stará. Student je pilný. Jeho žena je krásná.

Víte, že…….?

v Od 21. května 2012 již Norsko nemá státní církev, protože norský
parlament schválil změnu Ústavy, kterou od sebe tyto dvě instituce
nadobro oddělil. Obřad biřmování (komfirmasjon) má však v norském
prostředí velkou tradici a pravděpodobně tedy budou tento slavnostní
obřad mladí Norové zažívat i v budoucnosti. Biřmování je pro Nory
velkým svátkem a pojí se s rodinnou oslavou. Přátelé a příbuzní
přicházejí konfirmantům (kterým je většinou 14 či 15 let) blahopřát a
posílají jim přání, peníze a dárky. Stejně jako na 17. květen, také na
slavnost biřmování Norové oblékají kroje.

v Mnoho mladých párů v Norsku dává přednost soužití ve společné domácnosti, bez požehnání úřadu nebo oprávněné církve, před soužitím v manželství. Těmto párům se v norštině říká samboere (en samboer – druh/družka).