Nespočetněkrát (to je slovo!) mi přilétla zpráva do schránky, nebo nějaký komentář upozorňující na natěšení čtenářů o tématu, jaké je to studovat ve Skandinávii. Inu, čekala jsem přesně na tenhle moment, kdy vám můžu zcela upřímně říct, že se to dá zvládnout! :) Před dvěma dny jsem totiž získala ten roky vytoužený magisterský titul M.Phil z University of Oslo a je to, jak jedna moje čtenářka správně napsala, "pocit opojný"! Inu, kdybych měla shrnout v pár bodech, jaké je studium v Oslu, tuším, že co tak slýchávám od svých přátel, kteří studují v Dánsku, Švédsku, Finsku, systém, který je zaveden na univerzitách v chladnějších severských zemích, je velice podobný. Tak se na mě nezlobte, že to hodím do jednoho pytle a vy, kteří najdete nějaké markantní rozdíly, se ozvěte!
Magisterské studium na severu je:
Inu, náročné ano, nepleťte si však s termínem "stresující", což podle mého názoru vystihuje studium na českých vysokých školách, kde do vás během krátké chvíle snaží nahustit kvantum informací, faktů i detailů, které vlastně v budoucí kariéře zas tolik nepotřebujete vědět. Náročné v tom smyslu, že se od prvního dne semestru moc nezastavíte a škola se stává tématem č. 1. Konkrétně na mém oboru "Culture, Environment and Sustainability" jsme dostali plán na semestr s názvem, časem, medailonkem přednášejícího a texty, názvy knih a kapitol nutné k nastudování na každou! přednášku. Ty byly minimálně 4x týdně po 90 minutách, avšak rozdělené na jednotlivé dny v týdnu. Proč? Nastudování všech potřebných materiálů k nutné diskuzi by bylo jinak zcela nezvladatelné. O tom, že to vlastně bylo tak trochu nad lidské síly se přesvědčite hned po prvním týdnu. Takže se do školy chodí denno-denně a knihovny, kterých jsme měli na UiO (University of Oslo) na výběr desítky, se stanou vaším druhým domovem, kam si nosíte od obědů, které máte možnost ohřát v mikrovlnce, až po teplé ponožky. Na práci na plný úvazek při studiu můžete hned zapomenout, budete rádi, když zvládnete 2-3 dny v týdnu, i tak budete mít co dělat v prvním roce, ale zvládnout se to dá! Hlavu vzhůru!
My jsme sice měli jen dva předměty v zimním semestru (Key Issues in Environment and Development, Research Methods and Project Design) a tři volitelné předměty v letním semestru (What Works? Success Stories in International Development, The Political Economy of Global Health, The Science and Politics of Climate Change - Understanding the Challenges - jsem vybrala já.), což je od českého stylu 10 různých předmétů, velice rozdílné. Ale z mé vlastní zkušenosti říkám zcela otevřeně, že navazující přednášky vám budou do sebe skvěle zapadat a vy budete mít pocit, že všechno dává smysl a celý semestr je promyšlený do posledního detailu. Spíše než fakta, která se dají v dnešním světě vyhledat meteleskum bleskum (moje oblíbená fráze) vás učí, jak vést diskuzi, hbitě argumentovat, pracovat v teamu, vymýšlet možná řešení, pracovat s teoriemi, kupou informací, statistikami, nejrůznějšími programy na kvantitativní průzkumy, psát odborné články a vytvářet projekty, prezentovat vaše nápady i názory, sestavit dotazníky, vést interview, a ve finále na vámi vybraném míste fieldworku, vás hodí do vody výzkumu a vy musíte plavat, ať se děje, co se děje. To byla moje nejoblíbenější část studia - fieldwork v Keni. Druhý rok magisterského studia totiž už nemáte žádné přednášky, nýbrž celý rok na výzkum (výjezd do vámi vybrané země, je libo, můžete i zůstat v Norsku - pro mě však trochu nuda). Celý rok máte meetingy s vaším vedoucím diplomové práce, a jedete sami na sebe. Ukázalo se, že sebemotivace některých studentů je opravdu tristní a nedokázali tedy v květnovém termínu diplomové práce odevzdat. Studentů, kteří úspěšně ukončili studium v řádném květnovém termínu, bylo 5. Nic se však neděje, ti ostatní prodlouží studium o semestr, dva, a ještě na pár měsíců se budou v útrobách knihoven hloubat nad svými složitými tématy. Já mám ohromnou radost, že mezi ně nepatřím! :)
Přednášky byly inovativní a z 99% tvořeny profesionální PowerPoint prezentací se spoustou odkazů a linků. Všichni vyučující do jednoho byli neuvěřitelně profesionální, otevření diskuzi i jakýmkoliv názorům, vstřícní, milí, zapálení, dochvilní a neuvěřitelně motivující. Jako všude na světě jsou samozřejmě někteří vyučující lepší a někteří horší, z mých zkušeností si ale troufám říct, že i ti horší vůbec nebyli špatní! Na všech totiž bylo vidět, že je vzdělávání studentů baví a měli takovou tu jiskru nadšení, kterou má podle mého názoru už jen špetka přednášejících na českých VŚ. Přitom je to tak ohromně důležité a inspirativní! Ono se to snadno říká, že jsou přednášky neuvěřitelné zábavné, když se mluví o tématech, které vás zajímají, to se musí přiznat, inu, ruku na srdce, ono i to nejzábavnější téma se dá pokazit nějakým zasmušilým výstupem přednášejícího, který se dostaví o 20 minut později a ještě práskne dveřmi (vlastní zkušenosti). Káva i čaj byli během přednášek na denním pořádku, občas se objevilo i nakrájené ovoce či sušenky. Kdo to připravoval a kdo to platil je mi dodnes milou záhadou.
Většina oborů magisterského studia je v anglickém jazyce. V anglickém jazyce studují i Norové. Je to pro ně pak ohromná výhoda a smazání jazykových bariér v budoucí kariéře. Angličtina je dorozumívacím jazykem na vyšších postech téměř všech firem v Norsku. K tomu, aby jste studium v angličtině zvládli je nutné doložení o tom, že buď pocházíte z bilingvní rodiny, či jste studovali střední školu, nebo bakalářský obor v angličtině, absolvovali určitý počet hodin anglických kurzů (tohle je ale z určitých důvodů velice komplikované doložit) nebo se přihlásíte na TOEFL (Test of English as a Foreign Language), kde splníte určitý počet bodů, které univerzita požaduje. Dejte si však pozor, výsledky testu budou na univerzity odeslány po celých 5 týdnech. Tak ať vám nehoří termín jak mně a vy pak budete zběsile hledat volné místo kurzu po celé Evropě, protože to (jako já) zjistíte na poslední chvíli. Kdo se na studium v angličtině necítí, musí buď bojovat a učit se akademickou angličtinu po nocích (jako já), protože je to, řeknu vám to na rovinu, pěkný záhul!
Asi největší výhodou studia ve Skandinávii je to, že je studium zdarma. Nepotřebujete platit za kvalitní vzdělání horentní sumy jako v UK, nebo Spojených Státech. Tenhle fakt tedy mimojiné láká velké množství studentů ze všech koutů světa. Nával na univerzitu v Oslu je opravdu velký. Konkrétně na náš magisterský obor se hlásilo 450 studentů, ze kterých bylo přijato 20. Do dneška jsem vděčná za tu neuvěřitelnou příležitost a štěstí, že zrovna já jim padla do oka. Inu, na náš obor se přijímalo 10 Norů a 10 mezinárodních studentů. Protože je náš obor známý tím, že je interdisciplinární, snaží se přijmout studenty z různých koutů světa s nejrůznějším zaměřením. U nás jsme měli zastoupení zemí: Brazílie, Nový Zéland, Island, USA, Rusko, Pákistán, Ghana, Tanzanie, Malawi a já, jak píšu v blogu "První den na Univerzitě", holka z Ořechovky. Obory studentů byly pak od Politologie, Žurnalistiky, Antropologie, Rozvojových studií, přes Sociologii, Geografii až po Tvůrčí psaní, ... Zprvu se vybírali kandidáti podle známek, po té přišel na řadu motivační dopisy a doporučení, a pak podle oboru a země, která jim zrovna padla do výběru.
Tuším, že jestliže jste dočetli až sem - na tento bod jste asi čekali a zajímá asi všechny, kteří jsou tak napůl zviklaní. Já říkám, že jestli máte alespoň malinkatou možnost, ZCELA URČITĚ do toho jděte! Otevře vám to neuvěřitelně nejen vaše oči, ale i dveře do světa!
Já bych to shrnula do pár bodů, co vás nesmí chybět, abyste se dostali:
Odkaz na celý text o přijetí na obor "Culture, Environment and Sustainability" najdete na stránkách Univerzity Oslo.
O zkouškách viz článek : "Jak nemáme čas na řešení globálních problémů a jaké je to studovat ve Skandinávii"
Tak vám, těm odvážným, držím neuvěřitelně palce a nebojte, nebudete litovat!
Jestli zůstaly některé otázky nezodpovězené, pište a ráda odpovím!
Vaše M.Phil. alias "megera" TerezaInOslo
Převzato z blogu: terezainoslo.blogspot.no
Nákupní 1462
252 42 Jesenice, ČR
Tel. : + 420 776 004 659
michal@norge.cz
www.norge.cz