Norské dějiny obsahují doby slávy a rozkvětu, stejně jako doby úpadku a cizí nadvlády. V době vikingů byly položeny základy norského království, jehož síla byla založena na svobodných sedlácích. Díky nim byla uchována kulturní identita národa i v době, kdy Norsko ztratilo samostatnost a stalo se na tři staletí dánskou provincií. Navzdory politickému úpadku však postupně sílil norský podíl na námořním obchodu. Moderní norský národ se formoval od konce 18. století v dlouhém zápase o politická práva, který byl završen vyhlášením nezávislosti roku 1905.
V Norsku již několik tisíc let vládnou králové. Po mnoho let bylo Norsko pod nadvládou Dánska a Švédska, a norskými panovníky byli dánští a švédští králové, kteří byli zastoupeni v Norsku svými místodržícími (ladejarly, jarly, regenty). Projděte si s námi všechny vladaře až po současného krále Haralda V.
V níže uvedeném seznamu lze nalézt v prvé řadě obvyklá jména norských panovníků používaných v české literatuře, dále jsou uvedeny jména v norštině (bokmål) a léta, kdy král anebo jeho místodržící panovali. Norské názvy obsahující písmeno å byly dříve psány s aa, proto lze najít i jinak psaná jména. Některá jména se přepisují, a některá zůstávají nepřepisována – Haakon VII. oproti Håkon Sigurdsson.
Píseň Ja, vi elsker dette landet (česky Ano, milujeme tuto zemi) je norská hymna. Slova napsal Bjørnstjerne Bjørnson mezi lety 1859 a 1868. Hudbu složil jeho bratranec Rikard Nordraak v roce 1864. Poprvé byla uveřejněna 17. května 1864 při příležitosti 50. výročí norské ústavy. Obvykle se zpívá pouze první a poslední sloka.