17. května slaví Norsko Grunnlovsdagen

AKTUALIZOVÁNO: 17. 5. 1814 byla formálně přijata norská ústava a zvolen Kristián Frederik norským králem. Od té doby se 17. květen slaví jako Den ústavy - Grunnlovsdagen (nebo také Den syttende mai). Všichni Norové na celém světě oslaví státní svátek Norska tradičními průvody s vlajkami a zpěvem. 

Norský státní svátek se slaví asi tak, jak jsme byli zvyklí my na 1. máje. U nás tak zprofanované prvomájové průvody zažijete v Norsku s úplně jinou atmosférou. Už od rána se houfují hloučky v každé vesnici, aby se sešikovaly do uspořádaného štrůdlu, který pak projde po hlavní ulici. Většina účastníků průvodu si na sebe obleče kroj a vybaví se norskou vlaječkou. V Oslo se špalíry producírují po Karl Johans gate směrem ke královskému paláci Slottet, kde průvodu ze svého balkonu mává královská rodina. Oblíbenou podívanou je dětský průvod - barnetog. Každá škola jde třída po třídě v zástupu za školní vlajkou. Dříve bývala účast žáků povinná, dnes už jen dobrovolná. Celý průvod doprovází dechová hudba. Hrají se různé národní písně, ale nejčastější skladbou, která ten den zní je norská hymna z roku 1869 Ja, vi elsker dette landet. Zároveň se hraje i tzv. neoficiální hymna státního svátku, skladba Norge i rødt, hvitt og blått, nebo původní norská hymna z roku 1819 Sønner av Norge.

K oslavám státního svátku patří i tradiční jídlo. Záleží, kde v Norsku zrovna jste. Na pobřeží se nabízí losos nebo pstruh, ve vnitrozemí sušené maso nebo sladká kaše. Jako dezert se často nabízel i vaječný našlehaný krém. Dospělí popíjejí koňak.

Podobně jako v každém norském městě to 17. května vypadá i ve všech koutech světa, kde se nachází nějaká norská komunita. Nejpočetnější mešiny Norů žijí ve Švédsku, USA a Kanadě.