Drøbak. Tady bydlí Julenissen!

Jak se do Drøbaku dostat?
Před letištěm Gardermoen nalezn ete zastávku B27, odkud jezdí FlybussExpressen číslo F11 směr Fredrikstad. První zastávka po hodině jízdy, mimochodem jízdenka stojí 225 NOK, se jmenuje Korsegården. Je to jen plechová budka u dálnice. Poblíž je však nadchod a na druhé straně benzínová pumpa. Kousek dál podél silnice pak narazíte na jinou plechovou budku nadepsanou Brønnerud. Tady zastavuje přímá autobusová linka z přilehlé obce Ås do Drøbaku (jízdenka stojí asi 60 NOK). Ideální je koupit si lístek na konečnou zastávku Dyrløkke. Druhá varianta je nasednout na letišti na vlak Flytoget a v Oslo přesednout na zastávce Jernbanetorget v ulici Strandgata na bus 541 (je to kousek, kdyžtak se zeptejte v turistických informacích ve věži Trafikanten). Je to taky přímá linka, běžně jezdí co půl hodiny, na Dyrløkke to trvá asi 40 min. a za lístek dáte 78 NOK. Nezapomeňte, že zastávek je cestou sice mnoho, zhruba co 0,5 km, ale všechny jsou na znamení. Dyrløkke poznáte tak, že 2 zastávky před cílem autobus zajíždí do sousední vesnice, tam se otáčí a vrací se zpět na trasu. Potom už jen sledujte, kdy podjedete nadzemní kovovou konstrukci s potrubím a jste na místě.

Kousek od Dyrløkke je obchodní centrum Amfi, kde si můžete cokoliv nakoupit. Jsou tu potraviny (nejlevnější je Kiwi market), elektro, obchody s oblečením, zverimex... prostě cokoliv. Dál tímto směrem už nic zajímavého není. Směrem opačným však naleznete rozsáhlé golfové hřiště, které defakto tvoří střed města. V létě se tu čile cvrnká, v zimě tu pak rolby upravují kilometry volně přístupných běžkařských tratí. Budete-li scházet podél hlavní silnice stále dolů k moři, narazíte nejdříve u kruhového objezdu na místní polikliniku, posléze i na radnici „Frogn Rådhus“. Na temně rudé budově visí také znak města – modré pole se stříbrnými hradbami. Jeho význam pochopíte, až se více dozvíte o historii Drøbaku.

Julenissen tu má poštu i značku

Před závěrečným vstupem na náměstí Torget nepřehlédněte po pravé straně vysoko na kandelábru kuriózní dopravní značku, jež by se dala nazvat „pozor na Nissena“. Patří mezi značky výstražné s obrázkem prchajícího skřeta s pytlem na zádech. Jak mi místní vyprávěli, je to snad jediná věc, která se v Drøbaku krade. Jinde mezi malebnými domky se běžně povalují nezamčená kola, hračky, mnohé pozemky vůbec nejsou oplocené atd. Tuhle značku s Nissenem však čas od času někdo odmontuje a odveze, snad na památku, takže ji musí město nechat znovu vyrobit.

Náměstí v Drøbaku je malé, téměř venkovské. Jeho tři strany jsou lemovány malebnými dvoupodlažními dřevěnými domky. Najdete tu drobné krámky, oblíbený podnik Peppe's pizza (hojně rozšířený po celém Norsku), městskou knihovnu, ale také výše zmiňovanou Nissenovu poštu a Vánoční dům. Jo a taky dvě kašny.Drøbačané jsou posedlí Vánocemi. Nejen že jejich město celý rok sálá vánoční atmosférou, ale někteří neřeší svítící girlandy ani koncem února. :o) Přestože zde mají i normální poštu, turisty rozhodně posílají do té Nissenovy. Žlutá budova s hodinami, které se zastavily na dvanácté, zve do útulného krámku s příjemnou obsluhou. Bohužel výběr pohlednic není velký, mimochodem zaslání „Hilsen fra Norge“ do naší malé středoevropské zemičky stojí 44 NOK. Obchod se totiž specializuje spíše na nekonkrétní suvenýry typu vázička a pokladnička.

Pokud si tedy chcete koupit něco „echt drøbackého“, zaskočte do sousední dřevjanky. Ve štítu má napsáno „Gregaarden's Julehus“ a už od dveří poznáte, že to není jen tak ledajaké místo. Interiér dvoupatrové budovy je ztemnělý, z improvizovaných domečků v rozích u stropu kynou pohybliví Nissenové, blikají vánoční světýlka, dominantní stromek je ověšen ukázkami zboží a na četných regálech a stolcích leží hromady vánočních ozdob. Tady mají dokonalé Vánoce 10 měsíců v roce (leden+únor bývá zavřeno). Kdo by však čekal skleněné baňky, bude mít pravdu jen částečně – pro Norsko jsou typické spíše figurky, především Nissena, trolů, babiček, háčkovaná zvířátka aj. Jen pro představu, menší věci stojí kolem 15-35 NOK, větší figurky cca 250 NOK.

Od Julehusu vede k moři pouhých 50 m dlouhá klikatá ulička. Po ní se dostanete přímo do přístavu malých lodí (Småbåthavna), kolem něhož se vine výletní promenáda. Naleznete zde soukromý dům s vyřezávanou mořskou pannou v čele, pro potřeby turistů senzačně upravené veřejné WC (zdarma, čisté, vybavené) a nad ním restaurace s posezením uvnitř i na terase s výhledem na přístav, kde mimo pondělí (zavřeno) dostanete různé mořské speciality. Jmenuje se to tu Skipperstuen. Z vlastní zkušenosti vím, že mají menu i v angličtině a vřele doporučuju sytou Kremet fiskesuppe med hvitvin, blåskjell og grønnsaker za 155 NOK. Je to smetanová polévka v neobvykle hlubokém talíři, v níž plavou kusy masa ze dvou druhů ryb a hojně pootevřených škeblí zvaných „slávka". Na tom samozřejmě zelené snítky a přikusuje se k tomu veka, na kterou si mažete jakýsi dresing. Tu dostanete i přes poledne, přestože normální obědy se tu vydávají až od cca 16 hod. Norové jsou totiž zvyklí obědvat až po návratu z práce...

Severní straně přístavu vévodí na skále postavená základna zdejších biologů, povlává tu typická norská trikolora a na okraji kamenného vlnolamu dřepí malý maják. Jižní stranu přístavu pak uzavírá dlouhý kamenný vlnolam s asfaltovým chodníčkem, kudy se majitelé dostávají ke svým člunům. U jeho paty naleznete turisty hojně focené bronzové sousoší tří mořských panen a budovu mořského akvária. V turistických příručkách se píše, že tu mají v 25 akváriích bazénového typu více než 100 druhů různých mořských živočichů, jež obývají nejteplejší a tím i druhově nejbohatší fjord v Norsku, Oslofjord. Otevřeno je denně od 10 hod. do 19 hod. v letní sezóně a do 16hod. od podzimu do jara. Vstupné 40 NOK, děti do 14 let 15 NOK. Hned za turniketem vás skutečně čeká velký kruhový bazén s několika většími druhy ryb a korýšů, na něž si můžete i sáhnout. Bohužel ve zbytku uměle ochlazované budovy najdete jen vcelku špinavá a ledabyle nasvícená akvária buď jen s nějakými podmořskými rostlinami nebo šneky, škeblemi či menšími korýši a pár velkých akvárií s natěsnanými obyčejnými rybami. Všechny popisky jsou navíc pouze v norštině.

Obejdete-li budovu akvária, ocitnete se na parkovišti s lavičkami podél břehu. Sem přijíždí v pravidelných intervalech výletní loď Oscarsborg II. pendlující mezi pevninou a nedalekou ostrovní vojenskou pevností Oscarsborg. Odjezdy jsou vesměs v každou celou hodinu od 9 do 20 hod. Zpáteční jízdenka stojí 70 NOK, děti 50 NOK, přes zimu 50 a 35 NOK. Vzdálenost necelé 2 km zdolává loď za zhruba 10 min. Plavbu lze přečkat jak v proskleném podpalubí, tak nahoře na větrné palubě a shlédnout odtud celé pobřeží Drøbaku. Ostrovní kotviště se nachází v úžině mezi menším ostrůvkem Karholmen a větším jižním Oscarsborgem, jež jsou spojeny klenutým můstkem. Jednotlivé vojenské obranné prvky se rozkládají po obou ostrůvcích, avšak kasárna - dnes muzeum - je pouze na Oscarsborgu. Karholmen má úchvatné členité pobřeží plné zátočin z oblých balvanů a v zadní části ostrova dvě písečné plážičky vhodné ke koupání. Podél pobřeží vede ušlapaná pěšina a přes útesy schody s lanovým zábradlím. Fakt nádhera. Na východní straně se dostanete až na kopec s betonovým bunkrem, odkud je úžasný výhled na obě strany modrošedého Oslofjordu, barevné drøbacké domky ukryté v zeleni svažitého pobřeží a kotviště jachet přímo naproti u břehu. Oscarsborg je pro změnu obehnán řadou různě velkých kanónů s těmi největšími v čele ostrova, jež demonstrativně míří vstříc nepřátelským lodím. Však se taky pěkně vyznamenaly při německé invazi do Norska v roce 1940. 9.duben se stal nejvýznamnější událostí historie Drøbaku a je mu věnována celá expozice muzea na Oscarborgu. Nezkušená posádka tehdy zastaralými děly potopila německý křižník Blücher, jehož posádka měla zajmout norskou královskou rodinu, ukrást poklady a dosadit do vlády okupační úředníky. Z 2202 členů posádky jich 830 zemřelo. Většina se utopila nebo shořela v naftou nasycené vodě. Křižník pak svou pouť ukončil na dně fjordu asi 1km severně odtud a dodnes z něj unikající palivo znečišťuje vodu.

Po návratu na pevninu se můžete projít pěknou procházkou podél pobřeží. Od domku biologů vede ideální asfaltový chodníček, nejdříve po skále, pak vchází do parku, v němž se nachází umělecky zpracovaná kašna, busta velitele pevnosti Oscarsborg, který vedl útok proti Blücheru, opravdová kotva Blücheru (druhá se nachází v přístavu v Oslo) a dřevěný kostel postavený nákladem jediného soukromého dárce roku 1776. Pěšina vás dál povede k městským lázním, kde je také oficiální pláž s odrazovými můstky. Následuje cesta ulicemi až k Sjøsenteret, což je kotviště pro jachty místních zbohatlíků. Úplný konec města. Dál na sever jsou už jen rodinné domy.

Vyjdete-li klikatými uličkami na Bateriveien a budete pokračovat do slepé uličky vedoucí do lesa, narazíte brzy na další vojenské opevnění, tentokrát na vrchu Seiersten. Je to jen několik betonových zářezů se 4 obrovskými kanóny, jedna ubytovna pod povrchem země a nějaký hangár. Nad cestou se klene hradba obehnaná ostnatými dráty, která pokračuje lesem k dalším terénním pozůstatkům vojenského opevnění. Opravdu zajímavá lokalita. Uprostřed hustých lesů se tu rozkládá i několik jezer, pozůstatků zaniklého ledovce. Odtud se pak lze zase dostat zpátky ke golfovému hřišti a na autobus. Konec cesty :o)