Bergen - v zajetí hor a deště

( 9 )

Nadřazená kategorie: Kam v Norsku Kategorie: Města

"Zelená louka mezi horami."Tak by se dal přeložit původní název Bjørgvin, kterým pojmenoval dnešní druhé největší norské město král Olav Kyrre roku 1070. Historické, kulturní, deštivé. Takové přívlastky si zasloužil dnešní Bergen za svou minulost i zeměpisnou polohu.Bergen byl po celou svou historii také centrem obchodu a námořní dopravy. Od 17. století do první poloviny 19. století byl považován za největší město severu Evropy. V roce 2008 překročil počet jeho obyvatel hranici čtvrt milionu. 30% obyvatel západního Norska bydlí právě v Bergenu. Sídlí tu celá řada institucí, organizací a firem. A co by vám při návštěvě Bergenu nemělo uniknout?

Centrum obchodu od středověku

Od svého založení roku 1070 se město rychle rozrůstalo a rázem se stalo nejvýznamnějším městem severu Evropy. Do 19. století si hájilo titul největšího norského města. Rozvoji pomohl i význam lodní dopravy a především obchod se sušenými treskami, díky kterému se Bergen počítal mezi čtyři nejdůležitější pobočky Hanzy. Němečtí hanzovní kupci žili ve svých oddělených čtvrtích města (především Bryggenu) a těšili se výhradnímu právu obchodovat s rybáři ze severu, kteří sem každé léto přijížděli prodat své úlovky.

Historii Bergenu ale provází i celá řada velkých požárů, kterým v několika případech padlo za oběť celé město. Největší požáry pamatuje Bergen v letech 1248, 1429, 1476, 1702, 1756, nebo 1905. Při posledním známém požáru roku 1955 shořelo několik domů v Bryggenu. Své stopy v Bergenu zanechala i 2. světová válka. Během německé okupace roku 1944 explodovala německá výbušninami naplněná loď kotvící u pevností Bergenhus. Zničila tak nejen historické budovy, ale zabila i mnoho lidí.

Bryggen

Bryggen je historicky nejstarší a nejnavštěvovanější část Bergenu. Doporučujeme projít si malebnou ulici na severní straně přístavu s tradiční dřevěnou zástavbou, která už jen připomíná původní stavby. Bryggen se díky častým požárům neustále přestavoval, ale podle tradice byl vždy znovu vystavěn ve stejném duchu. Proto má celý Bryggen nezaměnitelného genia loci – většina budov je různě pokřivená a zprohýbaná, protože stojí na popelnatém podloží. Pravidelnému zpopelňování se podařilo zamezit až ve dvacátém století, pozorným návštěvníkům neuniknou rozvody vody na každém kroku. V dobách Hansy bylo město pod silným německým vlivem. Bryggen byl v rámci Bergenu jakousi německou a dokonce zákonem oddělenou výspou, kde ani sňatky mezi obyvateli Bryggenu a ostatního Bergenu nebyly povoleny. Při přestoupení tohoto zákazu musel novopečený otec za trest koupit a s kamarády vypít sud piva, oženit se však přesto nesměl. Vzhledem k ceně alkoholu v Norsku to byl trest poměrně tvrdý. Hansa se v Bergenu resp. v Bryggenu udržela ještě dvě století poté, co v ostatní Evropě nenávratně ztratila svou pozici. Společnost obchodníků v Bryggenu měla takovou moc a autonomii, která uváděla do rozpaků i dánské krále, a tak děla pevnosti v Bergenu nemíří na moře, aby chránila Bergen, ale jsou otočena přímo na Bryggen. Odkaz Hansy je v Bergenu stále živý. Kromě čilého ruchu v přístavech je to také kulturní bohatství a otevřenost světu, které dávají Bergenu jeho jedinečnou atmosféru.

Fisketorget - rybinou vonící centrum

Chcete se vrátit o 4 století zpátky? Právě tak hluboko sahá tradice prodeje ryb přímo z lodi nebo ze stánků na přístavním mole. Dodnes se toho moc nezměnilo, snad jen platidla a množství turistů. Najdete tu vše, co dává Norům moře a oceán. Od krevet přes mnoho druhů tresek až po velrybí maso. Určitě se vám nějaký stánek zalíbí a pár "plodů" moře si nakoupíte. Nebo se alespoň správně nachomýtněte, až tu bude jeden z rybářů nabízet ochutnávku svých úlovků. I když taková čerstvá krevetová bageta stojí i za útratu.

O kousek dál je nové centrum Bergenu s moderní zástavbou, ve které jsou roztroušeny historické budovy a kostely. V čele jedné z tříd stojí divadlo a před ním socha Henrika Ibsena, opodál pak socha slavného norského houslisty jménem Ole Bull. Třídě k ní kolmé dominuje pomník věnovaný mrtvým norským námořníkům všech dob – Vikingům, námořníkům obchodní flotily, velrybářům a vojákům ve světových válkách.

Fløyen = bergenský Petřín, Ulriken = povinnost

Stejně jako v Praze vás v Bergenu vyveze lanovka na městskou vyhlídku Fløyen. Strmá kolejová dráha Fløibanen s dvěma vozy - červeným Rødhette a modrým Blåmann - se nápadně podobá té pražské. Jezdit ale začala skoro o 30 let později (v roce 1918), než ta v srdci Evropy. Do výšky 320 metrů nad mořem vás vyveze za pár minut, a pak už se vám otevře úchvatný výhled na město. Tedy pokud se protrhají mraky a je dolů na město vidět. :-) Kousek za stanicí lanovky se můžete vydat do překrásné lesnaté krajiny s jezery a vřesovišti. Pěšky se tu dají nachodit desítky kilometrů. Zpáteční jízdenka z centra Bergenu stojí 70 NOK. V sezóně (od dubna do srpna) se jezdí od 7:30 do půlnoci. V zimě, kdy je lanovka populární jako startovní bod pro sáňkaře, končí provozní doba ve 23 hodin.

Opravdovou lanovku se zavěšenými kabinkami, kterou uvidíte z vyhlídky Fløyenpatří další místní vyhlídce Ulriken - nejvyšší hoře v okolí druhého města Norska. Říká se, že kdo nebyl na Ulriken, ten nebyl v Bergenu. Z centra se ke spodní stanici lanovky dostanete autobusem. Lanovka jezdí od 9 do 17 hodin, pokud není provoz zastaven kvůli větru silnějšímu než 20 m/s. Zpáteční jízdenka do výšky 607 metrů nad mořem stojí 155 NOK (245 NOK i s autobusem z centra), pouze nahoru vás vyvezou za 95 NOK.

Jestli nemáte dostatek času nebo počasí zrovna hraje na dešťovou strunu, pak se vydejte po bergenských historických památkách.

Bergenhus festning

Ve středověku, kdy byl Bergen hlavním městem a politickým centrem Norska, začala vznikat kolem tohoto místa na vnějším okraji přístavu (zvaného tehdy Holmen) kamenná zeď. Během vlády krále Haakona Haakonssona v letech 1247 až 1261 byla v opevnění vystavěna rezidence Haakonshallen, která sloužila zároveň jako sál pro politická jednání, oslavy, obědy, nebo hned při otevření pro svatbu královského syna. V roce 1944 byla kamenná stavba silně poškozena výbuchem trhavinou naložené lodi. Mezi lety 1955 - 1961 se Haakonshallen dočkala restaurování a dnes slouží třeba jako koncertní síň.

Součástí pevnosti se stala i věž jejíž historie sahá do konce 13. století. Současnou podobu jí ale dal v roce 1560 Erik Rosenkrantz, tehdejší vládce Bergenské pevnosti. Věž sloužila částečně jako jeho rezidence i jako součást opevnění Bergenu. Dnes je Rosenkrantztårnet považována za největší renesanční památku celého Norska. Správu nad všemi těmito památkami převzalo místní Městské muzeum. Komentované prohlídky začínají vždy v celou u věže. Otevřeno je v letním období (květen - srpen) od 10 do 16 hodin. Vstupné 50 NOK.

Muzea a další turistické atrakce

Bryggens museet – sbírka vykopávek z 12. století, runová sbírka.

Bergen kunstmusem - muzeum umění s několika díly Edvarda Muncha.

Mariakirken - Kostel Panny Marie je nejstarším kostelem v Bergenu, pochází z let kolem roku 1130. Představuje jednu z nejúžasnějších románských staveb Norska. Kazatelna je považována za dokonalý příklad barokní výzdoby v Norsku. Od ledna 2010 je na 5 let v rekonstrukci.

Hanseatisk museet – sídlí v prostorách hanzovního muzea v jednom z nejhezčích dřevěných domů ze 16. století.

Bergens Sjøfartsmuseum - námořní muzeum, které najdete uprostřed univerzitního kampusu.

Vestlandske Kunstindutrimuseum - Západonorské umělecko-průmyslové muzeum.

Brannmuseet - připravované muzeum mapující bohatou histori městských požárů v Bergenu.

Nygårdsparken a Byparken - dvě rozlehlé zóny zeleně uprostřed Bergenu. Místo pro odpočinek nebo piknik zaměstnanců místních firem v okolí i turistů.

na jih od centra:

Troldhaugen - muzeum hudebního skladatele Edvarda Griega, který v Troldhaugenu žil a je tu i pochován. Navštívit můžete i koncertní sál, kde se dodnes konají veřejná vystoupení

na sever od centra:

Skanzen Gamle Bergen vás zase přenese o pár století zpět. V asi padesátce domů uvidíte dobové vybavení domácností, obchody a třeba i zubní ordinaci z různých dob od 17. do 19. století. Skanzen najdete v ulici Nyhavnsveien, vstupné je 70 NOK.

na západ od centra:

Akvariet - oblíbeným místem návštěv je akvárium s tuleni, tučňáky a místními druhy ryb

Kulturní metropole Norska

Skladatel Edvard Grieg, houslista Ole Bull, zpěvák Kurt Nielsen nebo zpěvačka Sissel Kyrkjebø. To jsou světově známá jména rodilých bergeňanů, která jen podtrhují fakt, že Bergen je i městem kultury. Jaro patří oslavě hudby, protože ulice zaplní tradiční Bergenfest. Ve všech koutech narazíte na nějaký koncert, vystoupení nebo reprodukovanou hudbu. Mísí se tu pop, rock, hip hop, blues, soul, reggae a další styly. Příznivci jazzu se zase chystají na Nattjazz, který se rozjíždí koncem května. Jde o největší jazzový svátek v severní Evropě. V minulosti ho navštívila taková jména jako Stan Getz, Art Blakey, Herbie Hancock, Van Morrison nebo James Brown. Středověké slavnosti Bjørgvin Marknad si vás podmaní v červnu. Celé léto se připomíná místní rodák Edvard Grieg na několika akcích. Grieg internasjonale korfestival je třeba přehlídkou pěveckých sborů. I norská metalová scéna má svou největší akci v Bergenu. V létě se tu koná festival Hole in the Sky. V říjnu se Bergen zase otevírá filmu, kdy začíná Bergen International Film Festival. Kultura má v tomhle městě na růžích ustláno. Co tu jinak dělat, když tři čtvrtiny roku proprší.

V pasti hor a deště

Rušné město se snoubí s přírodou díky své poloze na úpatí sedmi hor. I když hor v okolí Bergenu je mnohem víc, mezi pověstných 7 hor, které obklopují Bergen, se počítají tyto:

Sandviksfjellet – 417 m.
Fløyfjellet – 400 m.
Rundemanen – 568 m.
Ulriken – 643 m.
Løvstakken – 477 m.
Damsgårdsfjellet – 317 m.
Lyderhorn – 396 m.

Místní klub turistů (Bergen Turlag) pořádá každý rok pochod přes 7 hor, nebo i kratší variantu přes 4 hory (Ulriken, Rundemanen, Fløyfjellet a Sandviksfjellet). Letošní ročník pochodu se uskuteční 30. května 2010.
Hornaté obklopení přineslo Bergenu i přísloví o tom, že tu pořád prší. Mraky se tu doslova zastaví o hory a z této pasti se jen tak nedostanou. Právě proto tu také padají rekordy v počtu deštivých dní za sebou. Naposledy se měnil v roce 2007, kdy jich spočítali 89! V průměru je Bergen skrápěn deštěm 213 dní v roce! Tady, víc než kde jinde, platí norské přísloví, že není špatného počasí, jen špatného oblečení. :-) Příjemnější je fakt, že se tu těší nejvyšší průměrné teplotě v celém Norsku (7,9 °C).

Kudy tudy do Bergenu?

Letiště Flesland vás uvítá typicky deštivým počasím. Pokud ne, pak jste vychytali jeden z mála slunečných dní. Autem je to z hlavního města do Bergenu asi 450 km. Nevyhnete se tunelům ani trajektům. Nejvýhodnější je asi cestovat po silnici č. 7, nebo po E16 skrz nejdelší automobilový tunel u Lærdal (24,5 km). A jestli milujete železnici, pak si cestu do Bergenu naplánujte po kolejích. Z Oslo sem vede překrásná Bergensbanen přes nejvyšší norské nádraží ve Finse ve výšce 1222 metrů nad mořem.
Samotný Bergen nabízí turistům od léta 2010 další moderní způsob dopravy. Kromě městských trolejbusů a autobusů se od června svezete i novou tramvajovou linkou - Bybanen, kterou slavnostně otevřela královna Sonja 22.6.2010. V první etapě se bude jezdilo z centra Bergenu do čtvrti Nesttun. Postupně se dráha rozůstá až na letiště Flesland (v provozu cca od léta 2016).

Kulturhistorisk museum -