Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se začal zabývat případem, jehož počátky sahají až do druhé světové války. Norské „děti války“ v něm žalují norský stát a žádají odškodnění za léta diskriminace a šikanování
Termínem „děti války“ jsou označováni potomci norských matek a německých vojáků, kteří se narodili v rámci experimentu Heinricha Himmlera, jehož cílem bylo vyšlechtit čistou árijskou rasu. Měla z nich vyrůst elita Třetí říše, po porážce nacistů ale drtivou většinu čekalo psychické a často i fyzické týrání.
Norský stát žaluje dohromady 159 norských „dětí války“, z nichž čtyři mají švédské občanství a jeden německé. „Ĺ˝alující si stěžují nejen na zacházení, jímž po válce trpěli, ale i na neochotu státu přijmout dodatečně náležité kroky k nápravě,“ uvedl včera mluvčí soudu.
Z dobrovolného svazku Norky a německého vojáka se narodilo až 12 000 dětí, mezi nimi i zpěvačka skupiny ABBA Anni-Frid Lyngstadová. Většina z nich přišla na svět v Lebensbornech (Pramenech života), reprodukčních ústavech árijské rasy. Ty zřídili nacisté, kteří právě norské ženy považovali za „árijské bohyně“.
Po osvobození Norska klesli tyto ženy na úroveďż˝? „německých děvek“, ostříhali je a internovali v táborech. Pokud jde o jejich děti, Norsko dokonce zprvu vážně uvažovalo o jejich deportaci do Německa, Švédska či Austrálie, nakonec byly umístěny do rodin nebo ústavů. Tam mnozí z nich zažili bití, psychický teror nebo i znásilďż˝?ování. Asi dvě desítky dětí byly označeny za „zaostalé“ a skončily v psychiatrických ústavech.
„Děti války“ usilovaly o získání odškodnění od norského státu dlouho, teprve v roce 2002 se ale norský parlament rozhodl je odškodnit částkou ve výši až 750 000 Kč. To ale postižení jako 65letá Gerda Fleischerová považují za „další facku“. „Je to nejmenší odškodné, jaké kdy parlament někomu dal,“ říká Fleischerová. Ve Štrasburku proto s ostatními žádá, aby každý dostal v přepočtu 1,7 milionu korun a ti nejhůře postižení až 6,9 milionu.
