Kytici a Babičku zachraňují norské peníze

Nebýt Norů, první vydání Babičky Boženy Němcové či Erbenovy Kytice, by se brzy rozpadla na kusy. Zachraňovat je pomáhají takzvané norské fondy, z nichž do české kultury plynou desítky milionů eur. "Do roku 2009 jich ze severu Evropy přiteče 55 milionů," slíbil včera ministr kultury Václav Jehlička.

Národní knihovna v Praze takto dostala milion eur právě na záchranu cenných knížek z 19. století. "Díky penězům z norských fondů se nám podaří zachránit veškeré české publikace vydané většinou v 19. století. Mezi ně patří například první vydání Babičky Boženy Němcové nebo Erbenovy Kytice. Nejenže je budeme moct zpřístupnit v elektronické podobě, ale hlavně originál uchováme jako kulturní dědictví," říká Adolf Knoll, ředitel pro vědu a výzkum z Národní knihovny v Praze.

My si to pohlídáme

V zátiší politického rozruchu kolem neschopnosti Česka čerpat peníze z evropských strukturálních fondů jsou tak norské fondy příkladem toho, "jak to může fungovat". Norové si totiž dávají záležet na tom, na co své peníze dávají. Projekty žadatelů si schvalují sami, a také se vždy pečlivě zajímají o to, jak se s jejich penězi zachází.

Norské fondy putují do třinácti nových členských států EU. (Norské "dárcovství" má delší tradici, před námi takto peníze čerpali třeba Španělé či Portugalci.) Pro Norsko a další státy Evropského hospodářského prostoru, Island a Lichtenštejnsko, jsou tyto penězovody nejen formou zahraniční pomoci, ale i "dárek" za to, že mohou volně obchodovat na trzích EU. "Státy, jako je Norsko, tímto kompenzují to, že mají přístup na vnitřní trh EU, i když nejsou členy unie. Důvod je i v historii politiky soudržnosti EU, díky níž dostávají chudší členské státy hospodářskou pomoc," říká Jan Gregor z ministerstva financí, který má fondy na starosti.

Celkově si Norové pro Česko na období od vstupu do unie v roce 2004 do roku 2009 připravili 111 milionů eur.

Česko v čele

S touto částkou na kontě "pomoc České republice" se země stává po Polsku a MaÄŹarsku třetím největším příjemcem peněz z těchto grantů.

Finanční injekci ze severu tak už například získali i ve Valašském muzeu v přírodě, kde si za více než sedmdesát milionů pořídí novou expozici a zaplatí sanaci staveb muzea. "Výzkum lidových dřevěných staveb může být do budoucna jednou z významných cest spolupráce, protože Norsko má s údržbou podobných kulturních památek mnoho zkušeností," řekl včera na tiskové konferenci ministr Jehlička.

Peníze ale Norové nevydávají jen na kulturu. Druhou část mnohamilionového balíčku si rozdělily různé další instituce v sedmi různých oblastech.

Norové tak pomáhají zaplatit třeba opravu devíti hřišť ve středočeské Vlašimi, přispěli také ministerstvu vnitra na přípravu českých policistů na vstup do schengenského prostoru.

Přesto prý mají kulturní projekty přednost, jde do nich polovina celkové částky.

zdroj: Hospodářské noviny