Lekce norštiny 5
Nadřazená kategorie: Norština
Kategorie: Lekce norštiny zdarma
Jazyková škola Federica a Norge.cz připravili pro čtenáře a zájemce o studium norštiny 12 jazykových lekcí norštiny. Jednotlivé lekce vycházejí každý měsíc a obsahují články, slovíčka, gramatiku a cvičení. Každé vydání si můžete stáhnout jako pdf a vyplnit cvičení. Správné odpovědi se dovíte před vydáním další lekce. V našich 12 mini jazykových kurzech se naučíte základům norštiny a třeba vás přesvědčí v tom, že budete dále pokračovat ve studiu. Májová lekce je připravena. Lykke til!
Lekce 5
Struktura:
Dialog
Ustálená spojení
Slovíčka
Gramatika
Cvičení
Víte, že……?
Dialog:
Jana bestiller time hos tannlegen
Jana har vondt i ei tann. Hun må bestille time hos tannlegen.
(telefon ringer)
Sykepleier: God morgen! Tannlegen Johannessen. Hvordan kan jeg hjelpe deg?
Jana: Hei. Jeg heter Jana og jeg har vondt i ei tann. Kan jeg bestille time så snart som mulig?
Sykepleier: Skal vi se. Jeg må sjekke i kalenderen. Et øyeblikk. (pause) Jeg kan tilby deg en time i morgen klokka 7.30.
Jana: Er det onsdag i morgen?
Sykepleier: Ja, det er det.
Jana: Da kan jeg ikke komme. Jeg skal på politikontoret i morgen for å hente oppholdstillatelsen.
Sykepleier: Kan du komme på torsdag?
Jana: Ja, det kan jeg. Jeg bør egentlig være på universitetet klokka tre, men tidlig på dagen får jeg komme.
Sykepleier: Ja, kom gjerne klokka åtte. Da slipper du å stresse.
Jana: Takk for hjelpen.
Ustálená spojení:
Å bestille time hos tannlegen – Objednat se k zubaři
God morgen! - Dobré ráno!
Hvordan kan jeg hjelpe deg? – Jak vám mohu pomoci?
Jeg har vondt i... - Bolí mě...
Så snart som mulig - Co nejdříve
Skal vi se - Uvidíme
Tidlig på dagen - Dříve během dne
Kom gjerne klokka åtte – Přijďte klidně v 8 hodin
Takk for hjelpen - Díky za pomoc
Slovíčka:
ei/en tann - zub
må (přít. čas od slovesa måtte - muset), jeg må - musím
en telefon - telefon
kan (přít. čas od slovesa kunne - moci), jeg kan - můžu
å ringe - zvonit, volat
skal (přít. čas od slovesa skulle – mít za povinnost; používá se také pro vyjádření budoucnosti), jeg skal - mám
å sjekke - zkontrolovat, kontrolovat
en kalender - kalendář
et øyeblikk - moment
å tilby - nabídnout
i morgen - zítra
ei/en klokke - hodiny, hodinky
en onsdag - středa
et politikontor - policejní stanice
å hente - vyzvednout
en oppholdstillatelse - povolení k pobytu
en torsdag - čtvrtek
bør (přít. čas od slovesa burde – mít povinnost), jeg bør - měl bych
egentlig – vlastně
å få – způsobové sloveso smět; také: dostat
gjerne - rád
å slippe å gjøre noe - vyhnout se něčemu
å stresse - stresovat (se)
Dny v týdnu:
mandag pondělí
tirsdag úterý
onsdag středa
torsdag čtvrtek
fredag pátek
lørdag sobota
søndag neděle
V pondělí: på mandag nebo jen mandag.
Gramatika:
Způsobová slovesa:
|
Infinitiv |
Přítomný čas |
Zápor |
|
kunne moci, umět |
kan |
jeg kan ikke nemůžu, neumím |
|
skulle mít povinnost |
skal |
jeg skal ikke nemám povinnost, znamená také: nesmím |
|
ville chtít |
vil |
jeg vil ikke nechci, znamená také: nebudu |
|
få smět |
får |
jeg får ikke nesmím jeg må ikke |
|
måtte muset |
må |
jeg behøver ikke nemusím |
|
burde mít povinnost |
bør |
jeg bør ikke nemám, neměl bych |
Slovesa å få a å behøve mají také funkci významových sloves: få – dostat, behøve – potřebovat
Po slovese å behøve následuje infinitiv s infinitivní částicí å: Ingen behøver å vite det (na rozdíl od måtte/kunne/skulle/få/ville, kde se infinitivní částice å nepoužívá)
Krátké odpovědi:
Krátké odpovědi používáme při odpovědi na zjišťovací otázku – odpověď začíná Ano,... nebo Ne,..... Pro jejich tvoření je podstatné, jaké sloveso obsahuje otázka: være, ha, způsobové sloveso nebo významové sloveso:
|
Otázka |
Kladná odpověď |
Záporná odpověď |
|
Er det onsdag i morgen? Je zítra středa? |
Ja, det er det. Ano, je. |
Nei, det er det ikke. Ne, není. |
|
Har du en fin leilighet? Máš pěkný byt? |
Ja, det har jeg. Ano, mám |
Nei, det har jeg ikke. Ne, nemám. |
|
Kan du komme på torsdag? Můžete přijít ve čtvrtek? |
Ja, det kan jeg. Ano, můžu |
Nei, det kan jeg ikke. Ne, nemůžu. |
|
Snakker du godt norsk? Mluvíš dobře norsky? |
Ja, det gjør jeg. Ano, mluvím. |
Nei, det gjør jeg ikke. Ne, nemluvím. |
Pro kladnou odpověď na zápornou otázku používáme částici jo:
- Kan du ikke komme på torsdag? – Nemůžeš přijít ve čtvrtek?
Jo, det kan jeg. - Ale ano, můžu.
- Har du ikke en fin leilighet? - Nemáš pěkný byt?
Jo, det har jeg. - Ale ano, mám.
Příslovce místa:
Některá příslovce místa mají odlišný tvar. Tento tvar závisí na tom, jestli vyjadřují polohu nebo směr:
KDE? KAM?
her tady hit sem
der tam dit tam
inne uvnitř inn uvnitř
ute venku ut ven
hjemme doma hjem domů
borte pryč (han er borte - on je pryč/neni tady) bort pryč (reise bort - odjed)
Určování času:
Hva er klokka? Hvor mye er klokka? Kolik je hodin?
Klokka er fire. Den er fire. Jsou čtyři hodiny.
Når har du time hos tannlegen? V kolik hodin/Kdy jsi objednán k zubaři?
Jeg har time hos tannlegen klokka fem. Jsem objednán k zubaři v pět hodin.
16:00 Klokka er fire. Den er fire.
16:05 Klokka er fem over fire.
16:10 Klokka er ti over fire.
16:15 Klokka er kvart over fire.
16:20 Klokka er ti på halv fem.
16:25 Klokka er fem på halv fem.
16:30 Klokka er halv fem.
16:35 Klokka er fem over halv fem.
16:40 Klokka er ti over halv fem.
16:45 Klokka er kvart på fem.
16:50 Klokka er ti på fem.
16:55 Klokka er fem på fem.
17:00 Klokka er fem.
Cvičení:
Doplňte chybějící slova z úvodního dialogu:
Sykepleier: ............ ....................! Tannlegen Johannessen. ...................... ............ jeg hjelpe deg?
Jana: Hei. Jeg heter Jana og jeg har ................. ........ ei tann. Kan jeg ..................... ................så snart som ......................?
Sykepleier: ................. vi se. Jeg må ......................... ............... kalenderen. Et .................... (pause) Jeg kan ...................... deg en time i morgen .......................... 7.30.
Jana: Er det onsdag ......... ............................?
Sykepleier: Ja, ........... er det.
Jana: Da kan jeg ikke komme. Jeg skal på politikontoret i morgen for å ........................ oppholdstillatelsen.
Sykepleier: Kan du komme .............. torsdag?
Jana: Ja, det .................. jeg. Jeg bør egentlig være på universitetet klokka tre, men .................. ............. ......................får jeg komme.
Sykepleier: Ja, kom ................... klokka åtte. Da ....................du å stresse.
Jana:.................... ................ ...........................
Doplňte způsobová slovesa:
Du (burde) ikke stresse. Jeg (skulle) sjekke i kalenderen. Han (måtte) bestille en time hos tannlegen. De (ville) gjerne komme på onsdag. Vi (få) ikke gjøre det. Jeg (kunne) tilby deg en time i morgen klokka 7.30.
Odpovězte kladně pomocí krátkých odpovědí:
Vil du gå på tur? Kommer du fra Tsjekkia? Kan du komme på torsdag? Vil du ha en kopp kaffe? Er du ikke sulten? Har du ikke lyst på vin? Er det onsdag i morgen? Er det alt? Vil du ha en pose? Har du ei stor filmsamling? Gå han på norskurs i morgen? Kommer ikke Ola på besøk?
Přeložte příslovce v závorkách a doplňte je do vět:
Vi er (doma). Kan du komme (sem)? Hun studere (tam). Skal dere gå (ven). Han er (venku). Vi går (domů). Vil dere gå (dovnitř)? De er (uvnitř). Vil du ikke gå (tam)?
Přeložte:
Dobré ráno. Bolí mě zub. Můžu se objednat co nejdřív? Ano, můžete. Jak Vám mohu pomoci? Moment. Díky za pomoc. Zítra je pondělí? Ano, je. Přijďe klidně v 8 hodin. Nemusíš se stresovat. Nemohla byste přijít ve středu? Ano, mohla. Měl bych jít vlastně na návštěvu k Janě, ale předtím můžu přijít.
Víte, že…….?
vV roce 1951 byl v Norsku zaveden nový způsob počítání (ny tellemåte). Místo dánského-německého "enogfemti" se zavedlo "femtien". Nový způsob počítání měl ulehčit používání dlouhých šestimístných telefonních čísel. V praxi se dodnes používají oba tyto způsoby. Navíc některé číslovky mají dvě verze: jednu zděděnou po dánštině a druhou norskou (syv-sju, tyve-tjue, tredve-tretti). Časté použití prvního způsobu počítání souvisí s dánskými číslovkami, např.: enogtyve ale tjueen, syvogtredve ale trettisju.
v17. květen (Den syttende mai)
17. května se v Norsku slaví snad nejdůležitější svátek roku - Den ústavy. Roku 1814 byla totiž právě v tento den formálně přijata norská ústava a Kristián Frederik byl zvolen norským králem. S tímto květnovým svátkem jsou spojeny tradiční průvody školáků (barnetog), které se odehrávají ve všech norských vesnicích a městech. V těchto průvodech pochodují školáci s vlaječkami, nejčastěji za doprovodu školní dechové kapely. Kolemstojící dav je zdraví a všichni mávají norskými vlajkami. V Oslu pochodují děti a studenti po Karl Johans gate ke královskému paláci, kde je z balkonu zdraví královská rodina. V tento den také většina Norů oblékne tradiční kroj.
Zobrazení: 17759
