Lekce norštiny 4
Nadřazená kategorie: Norština
Kategorie: Lekce norštiny zdarma
Jazyková škola Federica a Norge.cz připravili pro čtenáře a zájemce o studium norštiny 12 jazykových lekcí norštiny. Jednotlivé lekce vycházejí každý měsíc a obsahují články, slovíčka, gramatiku a cvičení. Každé vydání si můžete stáhnout jako pdf a vyplnit cvičení. Správné odpovědi se dovíte před vydáním další lekce. V našich 12 mini jazykových kurzech se naučíte základům norštiny a třeba vás přesvědčí v tom, že budete dále pokračovat ve studiu. Duben vám dá znovu zabrat. Čtvrtá lekce přichází.
Lekce 4
Struktura:
Dialog
Ustálená spojení
Slovíčka
Gramatika
Cvičení
Víte, že……?
Dialog:
I kiosken
I dag er det lørdag og Jana har fri. Hun går i kiosken og snakker med selgeren. Ola venter på henne utenfor og smiler til jenter som går forbi og de smiler tilbake til ham. Jana er inne og handler.
Selgeren: Vær så god! Hva skal det være?
Jana: Jeg vil gjerne ha boller.
Selgeren: Hvor mange vil du ha?
Jana: Tre boller. Hvor mye koster ei pølse med brød?
Selgeren: Tjue kroner.
Jana: Da tar jeg to pølser.
Selgeren: Noe annet?
Jana: Ja, en avis, en flaske Solo. Har du frimerker?
Selgeren: Ja. Hvor mange trenger du?
Jana: Tre. Jeg skal sende tre brev til Tsjekkia.
Selgeren: Er det alt?
Jana: Ja, takk. Hvor mye blir det til sammen?
Selgeren: Da blir det 115. Vil du ha en pose?
Jana: Ja, takk. Ha det bra!
Ustálená spojení:
Hva skal det være? - Co to bude?
Hvor mange vil du ha? - Kolik chcete?
hvor mye koster? - kolik stojí?
da tar jeg - tak já si vezmu
Noe annet? – ještě něco?
hvor mange/mye - kolik (mange – počitetelná podst. jm., mye – nepočitatelná podst.jm.)
til sammen - dohromady
da blir det - bude to
Slovíčka:
fri - volno
en kiosk – stánek, kiosek
en selger – prodavač/-ka
å vente (på noen) – čekat (na někoho)
utenfor - venku
å smile (til) – usmívat se (na)
gjerne – rád/-a
en bolle - bochánek (sladké pečivo)
et brød – chleba, houska
ei/en krone - koruna
en avis - noviny
ei/en flaske - láhev
et frimerke - známka
ei jente – holka, děvče
tilbake – zpět, nazpět
å gå forbi – chodit/procházet kolem
inne - uvnitř
å handle - nakupovat
å koste - stát (o ceně)
ei/en pølse – párek
å trenge – potřebovat
å sende – poslat
et brev – dopis
en pose – sáček, taška
Číslovky:
| 1 | en | 30 | tretti |
| 2 | to | 40 | førti |
| 3 | tre | 50 | femti |
| 4 | fire | 60 | seksti |
| 5 | fem | 70 | sytti |
| 6 | seks | 80 | åtti |
| 7 | syv (sju) | 90 | nitti |
| 8 | åtte | 100 | (ett) hundre |
| 9 | ni | 101 | hundre og en |
| 10 | ti | 200 | to hundre |
| 11 | elleve | 343 | tre hundre of førtitre |
| 12 | tolv | 1000 | 1000 (ett) tusen |
| 13 | tretten | 5652 | fem tusen seks hundre og femtito |
| 14 | fjorten | ||
| 15 | femten | ||
| 16 | seksten | ||
| 17 | sytten | ||
| 18 | atten | ||
| 19 | nitten | ||
| 20 | tyve (tjue) | ||
| 21 | tyveen (tjueen) | ||
| 22 | tyveto (tjueto) |
Gramatika:
Množné číslo podstatných jmen
V neurčitém tvaru množného čísla přidáváme koncovku –(e)r, v určitém tvaru koncovku
-(e)ne:
Neurčitý tvar Určitý tvar
boller bollene
aviser avisene
pølser pølsene
kroner kronene
flasker flaskene
poser posene
jenter jentene
Vyjímku tvoří jednoslabičná podstatná jména středního rodu a složeniny, jejichž poslední částí je takové podstatné jméno. V neurčitém tvaru zůstává podstatné jméno v základním tvaru, v určitém t
varu přidáváme koncovku –(e)ne, u některých podstatných jmen -a:
Et brev: neurčitý tvar brev, určitý tvar brevene
Et kjærlighetsbrev: neurčitý tvar kjærlighetsbrev, určitý tvar kjærlighetsbrevene (milostný dopis)
Předmětné tvary osobních zájmen
Každé osobní zájmeno v norštině má tvar předmětný. Ten odpovídá všem českým pádům kromě prvního:
Základní tvar: Předmětný tvar:
- 1.meg (mě, mně, mi, mnou)
- 2.deg (tě, tobě, ti, tebou)
- 3.ham (jeho, jemu, ním,...)
- henne (ji, jí, ní,...)
- den
(jeho, toho, tím; ní, ji, jí, tou) - det (jeho, toho, tím; ní, ji, jí, tou)
- 1.oss (nás, nám,...)
- 2.dere (vás, vám,...)
- 3.dem (jich, jim,...)
Ola venter på henne. Ola na ni čeká.
De smiler tilbake til ham. Ony se smějí na něj.
Inverze v oznamovací větě
Pokud oznamovací věta nezačíná podmětem, dochází k inverzi. Sloveso stojí na druhém místě a podmět následuje až za slovesem:
I dag er det lørdag. Dnes je sobota.
Da tar jeg to pølser. Tak já si vezmu 2 párky.
Cvičení:
Doplňte chybějí
cí slova z úvodního dialogu:
Selgeren: Vær så god! ................ ................... ............ .........................?
Jana: Jeg vil gjerne ha boller.
Selgeren: Hvor mange............. ........... .................?
Jana: Tre boller. ................... ................ .......................ei pølse med brød?
Selgeren: Tjue kroner.
Jana: Da tar jeg to pølser.
Selgeren:................ ........................?
Jana: Ja, en avis, en flaske So
lo. Har du frimerker?
Selgeren: Ja. Hvor mange trenger du?
Jana: Tre. Jeg skal sende tre brev til Tsjekkia.
Selgeren: .............. ............. ................?
Jana: Ja, takk. Hvor mye blir det ................ ..............................?
Selgeren: Da blir det 115. Vil du ha en .................................?
Jana: Ja, takk. Ha det bra!
Procvičtě si číslovky:
3, 65, 42, 15, 50, 8, 80, 18, 79, 67, 91, 137, 582, 852, 321, 102, 609, 1234, 5732.
Vytvořte určitý a neurčitý tvar množného čísla podstatných jmen:
Ei pølse, ei flaske, et brev, en bolle, et hus (dům), ei jente, et brød, en avis, en krone.
Doplňte předmětné tvary zájmen:
1.Jeg smiler tilbake til (hun, han, de). 2. Hun snakker med (du, vi, dere). 3. Ola venter på (jeg, vi, de). 4. De studerer med (du, dere, han). 5. Han forstår ikke (jeg, hun, de).
Víte, že…….?
vSolo je velice oblíbená norská žlutá limonáda
vNorové v období velikonočního volna rádi čtou, sledují a poslouchají detektivní příběhy (påskekrim). V novinách vycházejí detektivní příběhy s otevřeným koncem a čtenáři mohou hádat, kdo vraždu spáchal, rozhlasové stanice uvádějí detektivní hry atd. Fenomén velikonočních detektivek sahá až do 20. let 20. století, ke spisovatelům Nordahlu Griegovi a Nielsi Liemu, kteří před Velikonocemi 1923 otiskli v deníku Aftenposten pod pseudonymem Jonathan Jervs knihu Bergenstoget plyndret i natt (Vlak do Bergenu dnes v noci přepaden). Kniha vzbudila velký zájem čtenářů - zejména však z důvodu, že se na základě chytře vedené reklamní kampaně mnozí čtenáři domnívali, že vlak do Bergenu byl
skutečně přepaden. „Påskekrim“ se ještě v témže roce stala fenoménem a od té doby si Norové Velikonce bez detektivky neumějí představit.
Zobrazení: 19541
